Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Život pod dnem oceánu

Život pod dnem oceánu

lodickabig.jpg
Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.

Podrobné informace o tomto výzkumy byly publikovány v časopise Science v článku "Rozložení mikrobiálních aktivit v hloubkových sedimentech mořského dna" (Distributions of Microbial Activities in Deep Subseafloor Sediments). Mezi autory článku najdeme celkem 35 členů vědecké expedice, kteří reprezentují 7 států. Jedním z hlavních autorů práce je Steve D Hondt vedoucí výzkumník NAI a jeden z vedoucích vědců expedice. Astrobiologický institut NASA podporoval následné analýzy biogeochemických údajů a podílel se na vývoji analytických technik použitých na palubě výzkumné lodi.

Během expedice analyzovali vědci a technici na palubě lodi JOIDES Resolution sedimenty jejichž stáří se pohybovalo od nuly do 35 miliónů let, z hloubky až 420 m pod úrovní mořského dna, v oblastech rovníkového Pacifiku a kontinentálního okraje Peru. Tato místa, která jsou typická pro mořské dno, se vyskytují ve všech oceánech světa. Rozsah hloubek se pohybuje od 150 m na peruánském šelfu do 5 300 m v oblasti peruánského příkopu a teplota od 1 - 25 °C.

"Objevili jsme bakterie, které žijí v hloubkách stovek metrů pod mořským dnem," vysvětluje D Hondt. "Jejich aktivity jsou nečekaně rozmanité. Některé druhy bakterií, které byly z těchto sedimentů kultivovány, nebyly dosud známé. Ostatní druhy se vyskytují i na jiných místech pod povrchem země (na pevnině i pod mořským dnem). Mnoho metabolických aktivit tvorů žijících v těchto sedimentech je v konečném důsledku "napojeno" na energii povrchového "fotosyntetizujícího" světa."

Studium živých forem v extrémních pozemských podmínkách je důležitou součástí rozsáhlého a multidisciplinárního výzkum, který by měl vést k hlubšímu pochopení života jako entity vesmíru, k vymezení okrajových podmínek pro jeho existenci, které se neustále rozšiřují a tedy i lepšího pochopení člověka samotného. Kromě rozsáhlých výzkumných aktivit na Zemi je předmětem výzkumu i potenciální možnost existence života na jiných tělesech. Jde především o výzkum podmínek na ostatních pevných tělesech sluneční soustavy, chemického složení povrchového materiálu, přítomnosti vody, ale například i fyzikálněchemických podmínek v mezihvězdných molekulových oblacích apod.

Obrázek: Loď JOIDES Resolution Drill Ship. Credit: Heribert Cypionka

Zdroj: NAI
Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »