Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 26. dubna 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 26. dubna v 14:16 SELČ. Již o den později večer budeme moci spatřit mladý srpek nízko nad západním obzorem. Nejzajímavější divadlo je potom přichystáno na pátek 28. dubna, kdy bude během odpoledne Měsíc zakrývat hvězdu gamma z Hyád, poté navečer i thétu Tauri a konečně se západem Slunce se nasune i na Aldebaran. Ten tak vlastně jakoby zmizí z modré oblohy, protože bude zakryt v té době ještě zřejmě obtížně viditelnou popelavou částí Měsíce. Vynoří se pak po 21. hodině. Podrobněji se úkazům věnuje níže rubrika 100 pozorování ke 100 letům ČAS.

Planety:
Večer nám nízko nad západem zůstal Mars (1,6 mag). Uvádíme jej spíše pro úplnost, je už úhlově velmi blízko Slunci. Jupiter (–2,4 mag) je naopak se soumrakem už více než 30° vysoko. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Ráno najdeme nevysoko Saturn (0,3 mag) a pomalu se objevuje „Jitřenka“ v podobě Venuše (–4,5 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 4. 23:50   25. 4. Ganymed, zatmění konec 20:58
26. 4. 19:40   26. 4. Europa, zákryt zač. 1:12
28. 4. 1:25 | 21:15   27. 4. Io, zákryt zač. 2:25
Europa, přechod měsíce 19:28 – 21:52
Europa, přechod stínu 20:24 – 22:50
30. 4. 22:55   28. 4. Io, přechod měsíce (23:42) – 1:52
Io, přechod stínu 0:10 – 2:21
Io, zákryt zač. 20:52
I,o zatmění konec 23:32
      29. 4. Io, přechod měsíce konec 20:19
Io, přechod stínu konec 20:49
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Těšili jsme se, v jaké formě se objeví aktivní oblasti, v kterých byly pěkné skvrny před dvěma týdny. Ukázala se spíše jen jediná ai byla i kolem 19. dubna aktivní, včetně výronu hmoty z koróny (CME), který ale zatím nesměřoval k Zemi. V dalších dnech zde ale aktivita zeslábla. Skvrny však na povrchu vidět jsou. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

19. dubna minula Zemi poměrně velká planetka 2014 JO25, která byla díky tomu pohodlně viditelná i malými dalekohledy (pokud to nezhatilo počasí). Snímky planetky najdete i v čtenářské galerii, zvláště zdařilá je ta od Ladislava Červinky, pořízená v Mladé Boleslavi. Ta je důkazem, že pozorování některých vesmírných dějů ještě světelné znečištění definitivně nezrušilo.

Stále můžeme pozorovat několik jasnějších komet. Do Lyry se přesunula 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a nedaleko v Herkulovi je C/2015 V2 (Johnson). Na ranní obloze jsme opravdu mohli zaznamenat rozpad komety C/2017 E4 (Lovejoy) a tak nám zde zbyla jen nízko ležící, ale jinak moc pěkná kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS).

Pozorování č. 33: Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) (24. 4. 2017)

Ačkoli období očekávaného maximálního jasu komety teprve nastane, raději se ke kometě obraťme už nyní, přeci jenom je ráno velmi nízko nad obzorem a bude hůř.
Tato kometa má mizerné pozorovací podmínky a nebýt zjasnění, byla by asi úplně nepozorovatelná mimo horské oblasti bez světelného znečištění. Kometa díky outburstu zjasnila z 8 mag na 6 mag a ačkoliv je její aktuální jasnost již „jen“ okolo 7 mag, kometě zůstal nový, mnohem kondenzovanější vzhled. Jaký bude další vývoj jasnosti komety? Podle všeho by se měla držet někde poblíž současných 7 mag. Pro její viditelnost by to mohlo znamenat skutečnost, že v případě pozorování z extrémně tmavých oblastí by mohla být viditelná i v malých dalekohledech. Nebude to ale během astronomické noci, kometa vychází až ráno na začátku astronomického soumraku. Vyhledávací mapka je např. na webu kommet.cz.

Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) 15. dubna 2017 Autor: Gerald Rhemann
Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) 15. dubna 2017
Autor: Gerald Rhemann

Pozorování č. 34: Dvojhvězda Alcor – Mizar (27. 4. 2017)

Dvojhvězda Mizar – Alcor. Samotný Mizar je dole na snímku a je také dvojitý. Autor: Martin Gembec
Dvojhvězda Mizar – Alcor. Samotný Mizar je dole na snímku a je také dvojitý.
Autor: Martin Gembec
Tato dvojice hvězd patří k nejstarším známým vizuálním dvojhvězdám. Pouhým okem lze rozlišit hvězdy Mizar (ζ UMa, zdánlivá jasnost 2,0 mag) a Alcor (80 UMa, zdánlivá jasnost 3,9 mag), které se na obloze nacházejí asi 12' od sebe. Jejich skutečná vzájemná vzdálenost je přibližně 1 světelný rok.
Ale situace je ještě složitější. Hvězda známá pod označením Mizar je ve skutečnosti čtyřhvězdou, u které je možné pomocí malého dalekohledu rozlišit dvě složky. Jejich jasnost je 2,2 mag respektive 3,8 mag a na obloze je dělí vzdálenost necelých 15" (fyzicky minimálně 500 au, perioda oběhu je několik tisíc let). Obě hvězdy jsou navíc spektroskopickými dvojhvězdami se vzdáleností složek v řádu 0,01-0,001". Podle posledních studií má i Alcor svého průvodce, se kterým tvoří dvojhvězdný systém.
Mizar a Alcor tedy nejspíše tvoří fyzicky vázaný systém, který obsahuje celkem 6 hvězd. Se vzdáleností kolem 80 světelných let od nás se jedná o jeden z nejbližších takto složitých systémů.

Pozorování č. 35: Denní zákryty Hyád a podvečerní zákryt Aldebaranu Měsícem (28. 4. 2017)

V pátek 28. dubna 2017 večer budeme mít možnost užít si další z právě probíhající série zákrytů jasného Aldebaranu (alfa Tauri) Měsícem. A tentokrát se štěstí usměje i na pozorovatele ze střední Evropy.
O jak vzácnou příležitost jde, vyplývá z následující statistiky. Množství skutečně jasných a nápadných hvězd, které může náš nebeský soused na pozemské obloze navštívit, je bohužel velmi malé. Sklon roviny měsíční dráhy k rovině ekliptiky je 5° 08'. Při průměru Měsíce na obloze kolem 30', který musíme ke sklonu vůči ekliptice ještě přičíst, to znamená, že se náš nebeský souputník pohybuje po obloze v pásu o šířce necelých 12°. V tomto pásu se nachází zhruba 2 330 hvězd, které lze spatřit za až extrémně dobrých pozorovacích podmínek pouhýma očima (jasnějších než +7,5 mag). Jen nepatrný zlomek z nich je však tak nápadných, aby byly dobře pozorovatelné i blízko jasně zářícího měsíčního disku. Zvláště v době kolem úplňku je totiž Měsíc natolik jasný, že i ty nejjasnější stálice se v jeho blízkosti ztrácejí. Vybranou společnost hvězd s takovou jasností, která se pasuje do role objektů, které lze snadno sledovat i v blízkosti Měsíce, zastupují jen čtyři nejjasnější stálice: Spica ze souhvězdí Panny, Regulus jako nejjasnější hvězda souhvězdí Lva, Aldebaran v Býku a jasná stálice Antares v souhvězdí Štíra.

Měsíc a Aldebaran na večerní obloze 21. dubna 2015 Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran na večerní obloze 21. dubna 2015
Autor: Martin Gembec
A co nás tedy 28. dubna 2017 čeká? Tři dny po novu starý Měsíc v průběhu dne projde otevřenou hvězdokupu Hyády a v rámci toho zakryje i několik jejích jasných hvězd, přičemž minimálně ve čtyřech případech by tyto úkazy byly pozorovatelné dalekohledem i za denního světla. To nejlepší ovšem přijde až v podvečer. Prakticky v tomtéž okamžiku, kdy Slunce zapadne pod západní obzor, skryje se Aldebaran za neosvětlenou částí Měsíce (20:20:46 SELČ). K zákrytu dojde 21° nad západním obzorem v ideálním rohovém úhlu CA = 59N. Na výstup si pak počkáme padesát minut do 21:10:52 SELČ, kdy srpek Měsíce klesne na 13° v azimutu 280°. To už bude po svém začátku nautický soumrak se Sluncem 8° pod obzorem. Aldebaran se v tomto případě rozzáří za osvětleným okrajem při rohovém úhlu CA = –70N.
Veškeré informace k denním zákrytům i k podvečernímu zákrytu Aldebaranu naleznete v připojené tabulce. Časy v SELČ pro 50N, 15E.

Time      P    Star       Mag   Sun   Moon     CA  PA   VA   AA 
 h  m  s                   v    Alt  Alt Az     °   °    °    °
12 17 30  D  gamma Tauri  3.7   53   43  121  86N  87  122   96 
13 23 35  R  gamma Tauri  3.7   54   51  141 -60S 241  266  251 
16 59 58  D  75 Tauri     5.0   31   50  224  41N  41   13   50 
17  1 18  D  theta Tauri  3.8   30   49  225  48S 133  104  141 
17 44 14  R  theta Tauri  3.8   24   44  237 -28S 209  174  218 
17 51 51  D  677          4.8   22   43  239  86S  95   59  103 
20 20 46  D  Aldebaran    0.9   -1   21  271  59N  60   17   68 
21 10 52  R  Aldebaran    0.9   -8   13  280 -70N 291  249  299 

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Posádka ISS je kompletní, ovšem pětičlenná. Důvodem je, že Rusové omezili počet svých kosmonautů na dva. A to až do doby, kdy bude připraven modul Nauka, který má ale každoročně oznámený skluz startu o rok a tak je to už několik let. Snad se dočká ještě před rokem 2020.
  • V úterý se podařilo úspěšně vynést nákladní loď Cygnus k ISS. Vynesla ji raketa Atlas V, díky čeuž může nést o něco více nákladu, než kdyby letěla na Antaresu společnosti Orbital ATK, která jinak lodě Cygnus provozuje.
  • V týdnu jsme ale mohli zaznamenat i dva starty raket během jediného dne. Nejprve letěl Sojuz MS-04 s dvojicí kosmonautů k ISS a poté také čínská nákladní loď Tianzhou-1, která se o víkendu spojila s kosmickou stanicí Tiangong-2. Oba starty si lze připomenout v záznamu přenosů na Kosmonautix.cz.
  • Cassini naposledy prolétla kolem Titanu. Stalo se tak v sobotu 22. dubna. Nyní už bude dráha postupně změněna tak, že se bude sonda prosmýkat po vnitřní straně prstenců poblíž planety až nakonec shoří v atmosféře v září letošního roku.

Výročí

  • 25. dubna 1882 (135 let) zemřel německý astrofyzik Johann Zöllner. Zabýval se fotometrií slunečních protuberancí i hvězd. Ve svých pracích se také dotýká fyzikální podstaty komet, tří a čtyřdimenzionálního vesmíru a elektrické a gravitační povahy hmoty.
  • 26. dubna 1962 (55 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Vostok-K družice Kosmos 4. Byla to první fotoprůzkumná družice Země. Nesla širokoúhlou kameru s rozlišením 30 - 50 m a dlouhoohniskovou kameru schopnou fotit s rozlišením pod 10 metrů. Zásoba filmu stačila na 500 snímků. Snímky měly být vyvolány a nasnímány přímo na oběžné dráze a potom měly být vysílány na Zemi. Družice byla sice úspěšně vypuštěna, ale pro poruchu orientace neuspěla.
  • 27. dubna 1942 (75 let) se narodil ruský kosmonaut Valerij Vladimirovič Poljakov. Na palubě kosmické stanice Mir strávil od srpna 1988 do dubna 1989 téměř 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 celých 437 dní a 18 hodin. Dodnes je jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru. V součtu strávil ve vesmíru během obou letů více než 22 měsíců (tedy skoro dva roky).
  • 30. dubna 1777 (240 let) se narodil německý matematik Karl Friedrich Gauss. Byl mimořádně nadaný v matematice a již v 21 letech vydal své vrcholné dílo (Disquisitiones Arithmeticae). V prosinci 1801 pomohl znovunalézt planetku Ceres, která byla v noci na 1. ledna 1801 objevena Piazzim, ale pro krátké období sledování znovu ztracena. Zaujetí pro planetky vedlo k vydání díla o pohybu těles obíhajících kolem Slunce, ovlivňovaných velkými planetami. Podle Gausse se ve statistice nazývá Gaussovo rozdělení. V integrálním počtu je na jeho počest pojmenována Gaussova věta pro převod plošného a objemového integrálu. Podle Gausse je také pojmenována jednotka indukce magnetického pole. Zabýval se teorií čísel, integrálním a diferenciálním počtem, teorií čísel, geometrií, matematickou analýzou, elektrostatikou, astronomií, optikou, geodézií a mnoha dalšími obory přírodních věd.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Lunar Orbiter 4
  • Výročí: Aqua
  • Výročí: Willem de Sitter
  • Výročí: raketoplán Endeavour

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Kosmos 4, Johann Zöllner, Vesmírný týden, Gauss, Poljakov


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bolid? Webcam CHMI (Hejnice)

Možný bolid z webcam CHMI - stanice v Hejnici z 15.12.2017 20:15:38 SEČ

Další informace »