Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2015

46. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 11. listopadu 2015 v 18.00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 11. do 15. 11. 2015. Měsíc je kolem novu. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Meteorický roj Taurid se letos zaskvěl opravdu velkou sbírkou bolidů. Aktivita Slunce je střední i díky aktivnějším skvrnám viditelným na přivrácené polokouli. Pokračuje festival vědy a techniky i s astronomickým programem. Začínají ranní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 11. listopadu. Zpočátku je tedy jako velmi tenký srpek na ranní obloze, tedy v pondělí a úterý. Koncem týdne naopak bude vidět na obloze večerní (od čtvrtka).

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,9 mag) a Marsu (1,7 mag). Krásné fotografie seskupení ranních nebeských těles najdete v čtenářské fotogalerii. Vzhledem k ranní výšce Jupiteru doporučujeme pozorování Velké červené skvrny (GRS), které připadá např. v pondělí 9. 11. ráno na 6:10, kdy prochází středem kotoučku. Dále v sobotu 14. 11. to bude v 5:20 SEČ. 9. listopadu v 5:13 SEČ také končí přechod Ganyméda. 12. 11. v 6:19 vstupuje na planetu stín Io. V neděli 15. 11. v 6:44 vstupuje na kotouček stín Europy.
Slabší planety jsou vidět i večer nad jihem a jihovýchodem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách. Polohu najdete díky najít podle zadní strany sprnové mapky Aleše Majera.

Aktivita Slunce se mění, momentálně se na Slunci střídají větší a menší skupiny skvrn a také erupční aktivita byla vyšší. Vyskytly se i polární záře, ale bohužel příliš daleko na sever, aby byl vidět i z České republiky. Aktuálně o víkendu se Slunce zklidnilo. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy příjemně překvapily. I v týdnu pokračovala vysoká aktivita a řada nocí přinesla jasné bolidy. Nejvíce zaujal bolid 5. listopadu v 18:21, ale k vidění byla i řada jiných. Dobrou úspěšnost v jejich zachycení měl fotograf Daniel Ščerba, s jehož snímky se můžete pravidelně setkat i v čtenářské fotogalerii. Další úspěchy v zachycení bolidů slavil např. Martin Popek, jehož video extrémně jasného bolidu 7. 11. rozhodně také stojí za shlédnutí. Kompozitní snímek Martina Popka proběhl také zahraničními weby, jako je Sky&Telescope a Spaceweather.com.

Pokud ještě plánujete návštěvu astronomů v rámci festivalu vědy a techniky vybírejte z uveřejněného programu.

Přelety ISS začnou být viditelné v ranních hodinách. A protože svítá později, je vhodné na ně upozornit. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Uplynulý týden přinesl například údržbářské práce na ISS, které byly provedeny při výstupu dvou kosmonautů do volného kosmu.
  • ESA potvrdila, že konec mise Rosetty u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko bude vskutku napínavý. Sonda má být postupně a pokud možno pomalu navedena k přistání na povrchu jádra komety. Tento řízený pád na povrch by mohl vědcům nabídnout bezprecedentní detaily o kometě, které z větší výšky nešlo získat.
  • Tento týden uběhlo 15 let trvalého osídlení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak se za tu dobu stanice proměnila dobře ukazuje odkazovaná fotografie.

Výročí

  • 9. listopadu 2005 (10 let) odstartovala k Venuši evropská sonda Venus Express. Pracovala dlouho nad původní dvouletý plán a hlavním úkolem bylo zkoumat atmosféru. Podařilo se jí například nasnímat krásné vzdušné víry v polárních oblastech planety. Podařilo se zjistit, že rotace Venuše se mírně zpomaluje. Informace, které přinesla, také opět rozvířily diskuzi o aktuální sopečné aktivitě na povrchu Venuše.
  • 10. listopadu 1970 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 17. V rámci této mise se na povrch dostalo osmikolové dálkově ovládané vozidlo Lunochod 1. Na rozdíl od marsovských vozítek, řízení probíhalo „v reálném čase“ s přihlédnutím ke zpoždění, které musel řidič na Zemi zvládnout, protože signál mezi Zemí a Měsícem putuje 2,5 sekundy tam a zpět. To se úspěšně dařilo a Lunochod zvládl pořídit desítky tisíc fotografií a ujel 10,5 km.
  • 10. listopadu 1695 (320 let) se narodil anglický lékař a astronom John Bevis. Uvádí se, že v roce 1731 si v souhvězdí Býka všiml slabého mlhavého obláčku, který dnes známe jako první objekt Messiérova katalogu, tedy Krabí mlhovinu. Současný název je znám díky pozorování Lorda Rosse z roku 1844, který krabí strukturu vypozoroval svým dalekohledem o průměru 90 cm. Ironií osudu při pozdějším pozorování Velkým dalekohledem o průměru 1,8 metru už tento tvar neviděl, ale název se mezitím vžil. V roce 1737 (28. 5.) měl Bevis také štěstí, když pozoroval zákryt Merkuru kotoučkem planety Venuše.
  • 11. listopadu 1910 (105 let) se narodil americký astronom Carl A. Wirtanen. Jeho kariéra je silně spjata s Lickovou observatoří. Podílel se také na fotografické přehlídce oblohy z Mt. Hamiltonu, díky které mohly být přesně určeny pohyby hvězd vůči vzdáleným galaxiím a také se z těchto fotografických desek dalo spočítat, kolik vzdálených galaxií vlastně ve vesmíru asi je. Pochopitelně, při prohlížení fotografických desek často narazil na novou kometu a tak jeho jméno známe především z komet, přičemž nejznámější je periodická 46P/Wirtanen.
  • 11. listopadu 1875 (140 let) se narodil americký astronom Vesto Slipher. Pracoval na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. V roce 1912 pozoroval posun spektrálních čar galaxií k červenému konci spektra, tzv. rudý posuv. To dalo později základ k měření vzdáleností ve vesmíru. Nelze samozřejmě opomenout fakt, že v roce 1929 najal Clyda Tombaugha, aby hledal 9. planetu, aby o rok později Tombaugh nalezl Pluta.

Výhled na příští týden

  • Detaily na povrchu Měsíce ve večerních hodinách
  • Výročí: Karl Christian Bruhns

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Wirtanen, Venus Express, Lunochod 1, Vesmírný týden, Luna 17


12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jihozápadní obloha v Pardubicích

Ukázka toho, co lze ještě aktuálně zachytit na jihozápadní obloze (souhvězdí Býka, Blíženců,...). ISO: 1600, exp.: 2 min.

Další informace »