49. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 4. prosince v 7:58 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,8 mag) si na obloze rychle vyměnily pozice a jejich konjunkci, včetně setkání s Měsícem si nenechala ujít řada pozorovatelů (tedy alespoň tam, kde to oblaka dovolila). Nízko nad jihozápadem je také Saturn (0,6 mag). Ráno ještě můžeme spatřit Merkur (−0,6 mag) a o něco výše je Mars (1,7 mag).

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Na ISS by měli 2. prosince opět vystoupit do volného kosmu Drew Morgan a Luca Parmitano k jejich třetí vycházce v rámci oprav přístroje AMS-02.

Kvůli potížím na pozemním segmentu (zásobování 2. stupně rakety) zatím odložili start rakety Electron. Nový termín bude teprve oznámen.

Ariane 5 byla úspěšná, když 22. listopadu vynesla dvě družice. Úspěšný byl také čínský start rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 a také rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12 dne 27. 11. Další úspěšný start si připsala raketa Rokot, která 25. 11. vynesla tajnou družici Kosmos 2542. A konečně úspěch zaznamenala také indická raketa PSLV-XL, která vynesla 27. 11. tři družice.

Statický zážeh má úspěšně za sebou raketa Falcon 9, která se chystá k další misi s nákladní lodí Dragon v rámci zásobování ISS (mise CRS-19). Start je v plánu 4. 12. v 18:48 SEČ. O dva dny později, 6. 12. v 10:34 SEČ, má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-13 (samozřejmě také k ISS).

Výročí

3. prosince 1904 (115 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (115 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (5 let) odstartovala k asteroidu Ryugu japonská sonda Hayabusa 2. Její mise aktuálně úspěšně pokračuje a po dvou odběrech vzorků se v listopadu 2019 vydala na cestu k Zemi. Přistání pouzdra je v plánu v prosinci 2020.

4. prosince 1639 (380 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (60 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

• Úplněk a Geminidy
• Výročí: Helios-A
• Výročí: XMM-Newton
• Výročí: William McCrea
• Výročí: WISE
• Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)