Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Betlehemská hviezda

Betlehemská hviezda

Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře Giotta
Takzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.

Kedy sa Kristus narodil?

Pre zistenie, o akú hviezdu išlo, musíme určiť čas, kedy sa Kristus narodil. Opát rímskeho kláštora Dionysius Exiguus sa roku 532 po Kristovi pokúsil o výpočet dátumu narodenia Krista. Dopustil sa ale niekoľkých chýb vo výpočtoch, čo podľa zistení historikov dáva rozdiel približne sedem rokov. Viaceré nezávislé údaje ukazujú práve na september roku 7 pred Kristom, alebo lepšie povedané, pred našim letopočtom. Teda to znamená, že Kristus sa narodil 7 rokov predtým, ako to datuje kresťanský letopočet. Možností, čo to bolo za "hviezdu", ktorá sa zjavila na oblohe pri narodení Krista je niekoľko.

Kométa

Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Snímek jádra Halleyovy komety pořízený sondou Giotto
Jednou z možností je, že Betlehemská hviezda bola vlastne kométa. Najskôr neperiodická. V kronikách z tohto obdobia však nie je zaznamenaná iná kométa okrem Halleyho, ktorá bola viditeľná v roku 12 pred naším letopočtom. Tá teda neprichádza do úvahy. Kométy boli v tom čase považované za akúsi predzvesť nešťastia, takže len ťažko by mohla byť pokladaná za ohlasovateľku radostnej zvesti o narodení Vykupiteľa. V súčasnosti je síce hviezda často kreslená ako kométa, no môže za to vynikajúci taliansky maliar Giotto di Bondone, ktorý sa pri tvorení svojho diela nechal inšpirovať Halleyho kométou.

Výbuch supernovy

V zásade platí, že supernova je hviezda, ktorá kvôli svojej vysokej hmotnosti exploduje. Pri takejto explózii sa jej jasnosť ma oblohe môže zvýšiť aj o 10 magnitúd. Je možné, že jedna z nich vybuchla práve v tomto období. Novodobé výskumy však nepotvrdili výbuch supernovy v čase, keď sa Kristus narodil.

Konjunkcia Jupitera a Saturna

Podľa výpočtov nemeckého astronóma Johannesa Keplera sa do svojho zdanlivého priblíženia na oblohe (teda do konjunkcie) dostali obe planéty v roku 7 pred našim letopočtom až trikrát. V máji, septembri a decembri v súhvezdí Ryby. Keď trochu zabŕdneme do astrológie, ktorá bola v danom období považovaná za serióznu vedu, zistíme, že Saturn Židia považovali za svoju "hviezdu" a súhvezdie Ryby za svoje súhvezdie. Ryby teda zdanlivo prijali Saturn a k nemu sa pridal ešte aj Jupiter - kráľovská planéta. Pre Židov, ktorí dúfali v Mesiáša to znamenalo, že sa naplní čas jeho príchodu. Táto možnosť je asi najpravdepodobnejšia zo všetkých.




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »