Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výročí jasné polární záře 2003

Výročí jasné polární záře 2003

Polární záře 30./31. října 2003.  Autor: Petr Pazour
Polární záře 30./31. října 2003.
Autor: Petr Pazour
Dnes je tomu deset let od doby, kdy jsme zažívali období nejjasnějších polárních září minulého maxima aktivity. První z nich přišla v noci z 30. na 31. října 2003, další následovala 20. listopadu. Počasí nebylo vždy a všude ideální, ale kdo sledoval, nezapomíná. Letos zažíváme zvýšenou sluneční aktivitu právě před dušičkami jako tehdy. Porovnejme si tehdejší a současné dění na Slunci a na Zemi.

Sluneční aktivita koncem října 2003

Slunce bylo tehdy podle našich představ za maximem aktivity. Tehdy byla obecně velká aktivita a měla zřejmě dva vrcholy. První někdy kolem roku 2000/2001 a druhý zřejmě v roce 2003, ačkoli se to zdálo být hodně pozdní vyvrcholení. Velká polární záře byla na našem území viditelná především 6./7. dubna 2000. Jinak to ale bylo období mnoha dalších září viditelných z ČR. Namátkou připomeňme například záři z přelomu března a dubna 2001, 22./23. října 2001 nebo 6. listopadu 2001.

Polární záře v Praze 31. října 2003 Autor: Tomáš Tržický
Polární záře v Praze 31. října 2003
Autor: Tomáš Tržický
Jak se ovšem ukázalo, to nejlepší přišlo v říjnu a listopadu 2003. Tehdy se na povrchu Slunce ukázaly obří, komplikované a velmi aktivní oblasti se skvrnami. Vše mělo přitom velmi podobný průběh jako letos. Ještě 15. října bylo Slunce prakticky beze skvrn. Pak to ale začalo. Od 18. října byla patrná aktivní oblast u východního okraje Slunce, kde se postupně vytvářelo více skvrn a slévalo se to v jednu velikou. Velmi silné erupce na sebe nenechaly čekat a oblaka plasmy, byť zatím směřovala mimo Zemi, byla vyvrhována jak na běžícím pásu. Již 23. října přišly erupce X1 a X5 a ačkoli stále nebylo jisté, zda zasáhnou Zemi, situace byla čím dál napjatější. Pak došlo k uklidnění, ale na Slunci se vynořila další obří skvrna a 26. října došlo opět k erupci X1. Tentokrát už byl vyvržen oblak plasmy přímo k Zemi a očekávaly se polární záře 28. října. Mezitím se ale aktivita Slunce ještě zvýšila, druhá aktivní oblast byla ještě komplikovanější a severně se vynořila další. A pak to přišlo. Přímo ze středu kotouče se po obří erupci X17 vydalo k Zemi mnoho částic. Protony urychlené až k rychlostem blízkým rychlosti světla a také velmi rychlý oblak plasmy. Nebylo pochyb, že se schyluje k velkému divadlu. To nastalo již 29. října 2003. Mezitím došlo 29. 10. k další silné erupci X11 a 30. října 2003 k erupci X10, která opět vrhla oblak plasmy přímo k Zemi. Tentokrát to mělo vliv i na viditelnost září z našeho území. V dalších dnech se skvrny natočily k západu, došlo k ještě jedné erupci X8 a pak přesně než zapadly, nastala nejsilnější kdy zaznamenaná erupce. Odhad měření vycházel z hodnoty X17,4, na které se zastavilo měření z družic, ale skvrna už prakticky zapadala a tak skutečná síla erupce byla více než X20. Slunce však potom bylo zase relativně beze skvrn a klidné.

Sluneční aktivita v říjnu 2013

Slunce z SDO 29.10.2013. Nejaktivnější oblast zapadá vpravo a další se blíží středu kotouče zleva. Autor: Solar Dynamics Observatory / NASA
Slunce z SDO 29.10.2013. Nejaktivnější oblast zapadá vpravo a další se blíží středu kotouče zleva.
Autor: Solar Dynamics Observatory / NASA
Je zčásti náhodou a zčásti očekáváním, že právě nyní po deseti letech od neuvěřitelného ohňostroje a polárních září v říjnu 2003 pozorujeme i nyní větší skvrny a zvýšenou aktivitu na Slunci. Očekávané je to proto, že Slunce by mělo být kolem maxima aktivity a náhodou snad proto, že nynější aktivita přišla po dlouhých měsících, ba letech klidu. Jak ale víme z předchozího článku uveřejněného v minulém týdnu, ani zdaleka se nejedná o takový ohňostroj a ani polární záře nejsou na naší obloze zatím k vidění. Tato situace však přesně odráží to, jak slabé maximum aktivity Slunce nyní zažíváme. Je otázkou, zda se vůbec dočkáme alespoň jedné erupce silnější než X10. Momentálně bylo pro nás velkým překvapením, když nastaly krátce po sobě alespoň erupce třídy X1 nebo X2. I letos však pozorujeme na Slunci několik aktivních oblastí s potenciálem k silným erupcím a jen čas ukáže, zda se ještě v nejbližších dnech nějaké dočkáme.

Polární záře v říjnu a listopadu?

Za svůj život jsem spatřil už několik polárních září, z nichž některé byly opravdu kolosální a jiné zase prakticky neviditelné. Přesto mě nemohlo uniknout, jak se některá období viditelnosti září kumulují do jarních a podzimních měsíců. Velmi jasné polární záře byly k vidění v listopadu 1989 i 2003. Podobné úkazy také v říjnu 2003 a dubnu 2000. Přestože se zdá, že zemské magnetické pole má snad na jaře a na podzim vhodnou konfiguraci vůči magnetickému poli oblaků plasmy ze Slunce vyvrhovaných, nehledal bych v tom nějakou jasnou souvislost. Vždyť polární záře nastaly celkem nedávno také v srpu a září, stejně jako jsem je zachytil i v prosinci. Otázka nicméně zůstává: Přinese dušičkové období 2013 nebo listopad podobný zážitek, jako jsme měli před deseti lety? Byla by to asi velká náhoda, ale úplně vyloučit to nemůžeme.

Zajímavé odkazy

30. 10. a 20. 11. 2003, Tomáš Tržický
30. / 31. 10. 2003, Petr Pazour
30. / 31. 10. 2003, Martin Gembec
Polární záře z území ČR
Aktuální dění na Slunci
Vesmírné počasí – Spaceweather.com




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »