Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Začíná vzácná série měsíčních zatmění v Česku. Znovu nastane až za 10 let!

Začíná vzácná série měsíčních zatmění v Česku. Znovu nastane až za 10 let!

Konec úplného zatmění Měsíce 28. září 2015.
Autor: Lukáš Ronge

V letošním roce si můžeme mnout ruce zejména kvůli létu, kdy se sejde hned několik pozoruhodných a v některých případech nesmírně vzácných nebeských úkazů. Jedním z nich bude úplné zatmění Měsíce z 27. na 28. července, které bude bezpodmínečně nejdelší v tomto století. Úkaz je pro Čechy ještě o to zajímavější, že je součástí vzácné série 4 měsíčních zatmění, z nichž pouze jedno není z našeho území vidět (nastalo 31. ledna). Znovu se podobná situace, šťastná pro našince, odehraje až v letech 2028–2029!

Jednou za více jak desetiletí

Zpravidla po každém (necelém) půlroce se na obloze odehraje nějaké měsíční zatmění. Ne vždy jde ale o zatmění úplné a stejně tak ne vždy je úkaz viditelný z našeho území. Jednou za zhruba 1011 let se vyskytnou série tzv. triád (tři úplná měsíční měsíční a zpravidla ještě jedno výrazné částečné jdoucí za sebou po půl roce) nebo tzv. tetrád (čtyři úplná měsíční zatmění jdoucí za sebou). Při obou sériích je pochopitelně nutné počítat s tím, že ne všechny úkazy jsou viditelné z jednoho místa na Zemi; v nejlepším případě jsou tři viditelné dobře a čtvrté jen z menší části při východu nebo západu Měsíce.

Tetráda byla v Česku naposledy vidět v letech 20032004 (pouze první ze čtyř úplných zatmění, v květnu roku 2003, se odehrálo ve větší části pod obzorem), ve světě pak v letech 20142015 (my jsme viděli jen to poslední ze čtyř, 28. září 2015, které bylo také do letoška posledním úplným zatměním viditelným z Česka obecně). Znovu se tetráda odehraje až v letech 20322033 (z Česka uvidíme dvě ze čtyř úplných zatmění) a 20502051 (která Čechům nabídne všechna zatmění nad obzorem alespoň z části průběhu).

Triáda se třemi úplnými měsíčními zatměními a jedním částečným se naposledy odehrála v letech 2007-2008. A další začala právě letos 31. ledna jediným z Česka nepozorovatelným zatměním. Další tři zatmění z této série již od nás uvidíme: zmíněný úkaz 27. července je druhým v pořadí, u nás viditelný v pozdních večerních a nočních hodinách. Třetí zatmění, rovněž úplné, pak nastane 21. ledna 2019 nad ránem a vše završí velmi výrazné částečné 16. července 2019, viditelné v první půlce noci (předcházet mu bude úplné zatmění Slunce v jižní Americe 2. července 2019 jako tip pro fajnšmekry, kteří by chtěli vidět dvě různá zatmění v jednom kalendářním měsící). Znovu se taková vzácná série a velmi dobře viditelná z Česka odehraje až za 10 let, v letech 2028 a 2029. Pojďme se nyní na nadcházející zatmění podívat podrobněji...

27. července 2018: Nejdelší v tomto století a nejen to!

Jak již bylo zmíněno, první z Česka viditelných úkazů bude úplné zatmění Měsíce 27./28. července. Tohoto nepochybně nejočekávanějšího měsíčního zatmění celého desetiletí budeme svědky z pátka na sobotu (přičemž podstatná část úkazu připadá na pátek pozdě večer). Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech, nicméně jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu, která proběhne v ČR již relativně vysoko nad obzorem, velmi tmavý (na Měsíc se bude promítat nahnědlá „centrální skvrna“ zemského stínu, kam dopadá nejméně slunečního záření lomeného zemskou atmosférou). S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění - Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové „středové“ zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029 (to bude geometricky ještě „středovější“ - takřka dokonale, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu).

Jako třešnička na dortu, činící z tohoto úkazu ještě mimořádnější zážitek, připadá právě na datum úkazu i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2,78 mag. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky), tedy 57,59 milionů km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce! Poprvé si tak veřejnost bude moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny o „Marsu o velikosti Měsíce“, neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále přibližně 75x úhlově menší jak Měsíc v úplňku.

Video: Průběh zatmění 27./28. července 2018
(Autor: Larry Koehn, shadowandsubstance.com)

Obloha při úplném zatmění Měsíce 27. červnce 2018. Autor: EAI/Petr Horálek.
Obloha při úplném zatmění Měsíce 27. červnce 2018.
Autor: EAI/Petr Horálek.

21. ledna 2019: Mrazivé, ale krásně barevné...

Druhé úplné měsíční zatmění z Česka spatříme o půl roku později, 21. ledna 2019. Zároveň půjde o poslední úplné zatmění Měsíce tohoto desetiletí. V České republice se odehraje v pondělí v časných ranních hodinách během postupného klesání úplňku k obzoru. V Praze zapadá Měsíc 6 minut po skončení částečné fáze zatmění, úkaz tedy bude pozorovatelný v podstatě v celém průběhu (pod obzorem se odehraje jen polostínová fáze zatmění, která je však vesměs očima nepozorovatelná). Úplné zatmění začne v okamžiku, kdy Měsíc najdeme téměř 20° vysoko nad obzorem na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. Této fotogenické oblasti oblohy vévodí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux, východně od ztemnělého Měsíce najdeme ve vzdálenosti přibližně 6° krásnou a očima či malým dalekohledem viditelnou otevřenou hvězdokupu M44 - Jesličky. Na jihovýchodě pak nepůjde přehlédnout dvojici velmi jasných planet, Venuši a Jupitera, které bude dělit úhlová vzdálenost necelých 3°. Obě planety navíc najdeme jen 7° od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Během fáze úplného zatmění se tedy nabízí nemálo objektů k pozorování a fotografování. Samotné úplné zatmění potrvá 1 hodinu 2 minuty.

Velmi výrazný tyrkysový jev při zatmění Měsíce v březnu roku 2007. Autor: Jens Hackman
Velmi výrazný tyrkysový jev při zatmění Měsíce v březnu roku 2007.
Autor: Jens Hackman
Toto zatmění by také mohlo velice potěšit svým zabarvením. Vedle typické červené barvy způsobené lomem dlouhovlnné části viditelné slunečního záření zemskou atmosférou do stínu Země se také může projevit „tyrkysový" jev. Ten vzniká díky ozonové vrstvě v zemské atmosféře, která naopak pohlcuje červenou složku záření a na Měsíc posílá jen nápadně světle modrý odstín. Projevit by se měl na horní polovině měsíčního disku. Naposledy byl výrazný tyrkysový jev pozorovatelný při zatmění v březnu roku 2007, kdy Měsíc rovněž procházel severní částí zemského stínu (což koresponduje s tím, že nad jižní zemskou polokoulí je ozon tenčí, resp. vyskytují se zde ozonové díry).

Obloha při úplném zatmění Měsíce 21. ledna 2019. Autor: EAI/Petr Horálek.
Obloha při úplném zatmění Měsíce 21. ledna 2019.
Autor: EAI/Petr Horálek.

16. července 2019: Letní polorudý úplněk

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. července 2019. Autor: EAI.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. července 2019.
Autor: EAI.
Třetí z trojice avizovaných měsíčních zatmění se pak odehraje v první polovině noci 16. července 2019. Pohled na toto velmi výrazné částečné zatmění si budeme moci vychutnat v noci z úterý na středu. Úkaz spatříme téměř v celém průběhu (Měsíc vychází v době, kdy se ještě neodehrává očima viditelná polostínová fáze zatmění). Potemnění Měsíce z levého okraje si budeme moci všimnout přibližně 40 minut po východu Měsíce, kdy se úplněk dostane do výšky přibližně 5° nad obzor. Částečné zatmění začne o dalších 20 minut později a potrvá téměř 3 hodiny. Maximální fáze úkazu připadá v letním čase pro Českou republiku na čas půl hodiny před půlnocí a Měsíc při ní bude skryt v zemském stínu více jak 65 procenty svého průměru (shora) a bude se nacházet necelých 15° vysoko nad obzorem. V té době napravo od Měsíce (7° západně) najdeme planetu Saturn a nad jiho-jihozápadem bude planeta Jupiter. Všechna tělesa najdeme v mimo města viditelné Mléčné dráze, která při tak vysokém procentu zatmění již relativně dobře vynikne.

Obloha při částečném zatmění Měsíce 16. červnce 2019. Autor: EAI/Petr Horálek.
Obloha při částečném zatmění Měsíce 16. červnce 2019.
Autor: EAI/Petr Horálek.

S tímto třetím měsíčním zatměním je také spojená jedna perlička pro fajnšmekry. O dva týdny dříve, 2. července 2019, se po skoro dvouleté přestávce odehraje také úplné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné na pevnině z Chile a Argentiny. Mimo jiné stín Měsíce přejde i přes slavnou observatoř ESO La Silla a během velké akce pro veřejnost (zatím ale není potvrzena) zde budete úkaz moci uvidět před západem Slunce. No a pokud by se vám to podařilo, přicestovali zpět do Česka a počasí popřálo i tomuto částečnému zatmění Měsíce, budete moci spatřit dvě různá (velice pěkná!) zatmění v jednom kalendářním měsíci! Nebyla by to paráda? Každopádně hodně štěstí!

Více v knize

Každé z následujících tří zatmění bude poměrně unikátní a rozhodně si tedy nenechte ani jedno ujít, když počasí dovolí. Mnoho dalších informací získáte také v knize Tajemná zatmění z roku 2015, kde najdete podrobné popisy všech (nejen) měsíčních zatmění viditelných z Česka až do roku 2030.

Vyšla kniha Tajemná zatmění. Autor: Nakladatelství Albatros.
Vyšla kniha Tajemná zatmění.
Autor: Nakladatelství Albatros.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018
[2] Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019
[3] Částečné zatmění Měsíce 16./17. července 2019
[4] Zatmění Měsíce na Astro.cz
[5] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce v Česku - podrobně do roku 2020



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2029, Zatmění Měsíce 2028, Zatmění Měsíce 2019, Zatmění Měsíce 2018, Zatmění měsíce


17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn s Jupiterem

Další informace »