Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Záhadný útvar není unikající černou dírou
Adam Denko Vytisknout článek

Záhadný útvar není unikající černou dírou

Tento archivní snímek Hubbleova vesmírného dalekohledu zachycuje zvláštní lineární útvar, který tvoří 200 000 světelných let dlouhý řetězec mladých modrých hvězd. Na špičce mostu vlevo dole se nachází supermasivní černá díra. Pozorujeme útvar v době, kdy byl vesmír přibližně v polovině svého současného stáří.
Autor: NASA, ESA, Pieter van Dokkum (Yale); Image Processing: Joseph DePasquale (STScI)

Na začátku letošního dubna jsme se mohli dočíst o novém objevu potenciální černé veledíry, která byla vyhozena ze své mateřské galaxie působením dalších supermasivních černých děr. Astronomové totiž v datech z Hubbleova vesmírného dalekohledu nalezli dlouhý pás mladých hvězd. Nová studie však tuto domněnku nejspíše vyvrátila.

Dosud se předpokládalo, že za vznik pásu může černá díra pocházející ze srážky tří galaxií. Galaktickými kolizemi měl vzniknout velice nestabilní systém supermasivních děr. Časem pak měla být jedna z nich vyhozena do mezigalaktického prostoru. Vystřelený člen by před sebou začal stlačovat plyn galaktického hala, podobně jako loď rozráží vodu, čímž by vytvářel nové modré hvězdy, které ale kvůli své vysoké rychlosti nestíhal požírat.

Nedávná studie ukázala, že by se mohlo jednat o velice plochou galaxii bez typické vypuklé centrální oblasti tvořené hvězdami, která je svou hranou natočena přímo na nás. Odpovídala by i velikost útvaru dosahující 200 000 světelných let (dvojnásobek průměru Mléčné dráhy). Astronomové již několik podobných objektů objevili. Patří mezi ně i galaxie IC 5249, v níž byla pomocí Dopplerova jevu zaznamenán pohyb hvězd, tedy rotace této galaxie. Podobné hodnoty byly nyní naměřeny i u útvaru na snímku HST a po porovnání se zjistilo, že rychlosti téměř souhlasí s naměřenými hodnotami v IC 5249. Pravděpodobně se tak jedná o vzdálenou galaxii a ne o unikající černou díru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Arxiv.org: Jorge Sanchez Almeida, Mireia Montes, Ignacio Trujillo
[2] Youtube: Anton Petrov
[3] NASA Goddard



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Galaxie, Deep-sky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »