Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Osvětlený slunovrat: Rok na obloze

Uznání a copyright videa: Ken Murphy (MurphLab); Music: Ariel (Moby)

Dokážete najít, který den je zimní slunovrat? Na každém panelu je vidět jeden den. Film v časosběrném formátu z 360 panelů zachycuje oblohu po (téměř) celý rok, jak ji zaznamenala video kamera na střeše Exploratoria v San Francisku v Kalifornii. Od poloviny roku 2009 do poloviny 2010 kamera pořizovala každých 10 sekund snímky od doby před východem Slunce do doby po západu Slunce. Vpravo dole je vidět místní čas. Videa jsou uspořádána chronologicky, 28. červenec je vlevo nahoře a 1. leden je zhruba v polovině směrem dolů. Tma na videích znamená noc, modrá značí jasný den a šedá představuje většinu dne s oblačností. Na mnohých videích jsou vidět složité vzory mraků, které se pohybují zorným polem širokoúhlé kamery, jak den postupuje. Tma na začátku uprostřed znamená pozdější úsvit a méně denního světla v zimě. I když každý den trvá 24 hodin, tak noc je na severní polokouli nejdelší v prosinci a přilehlých zimních měsících. Takže pokud najdete panel s nejdelší nocí, tak najdete den zimního slunovratu, který nastává na severní polokouli dnes. Jak videa hromadně končí, tak západ Slunce a tudíž temnota ustupuje, což začíná v zimních dnech nad středem a končí uprostřed léta téměř dole.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2020.

Seznam odkazů v popisu

  1. Murphlab.com: A History of the Sky for One Year
  2. Exploratorium.edu: Experience the Exploratorium at Pier 15
  3. Youtube.com: San Francisco, California | 4K Drone Footage
  4. Wikipedia: California
  5. APOD: 2012-09-20 Východní analema (a něco navíc)
  6. APOD: 2012-05-22 Částečné zatmění Slunce nad Texasem
  7. Vimeo.com: Ken Murphy: A History of the Sky
  8. Youtube.com: Ken Murphy: A History of the Sky
  9. APOD: 2011-05-16 Zrychlené mraky a obloha nad Kanárskými ostrovy
  10. Yahoo.com: Why do the days get longer in spring and summer and shorter in fall and winter?
  11. NASA: What's a solstice?
  12. APOD: 2012-05-20 Částečné zatmění nad Manilskou zátokou
  13. APOD: 2011-07-11 Úplné zatmění Měsíce nad Tádžikistánem

Štítky: Daylight, Winter, Slunovrat


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »