Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Postery Sluneční soustavy

Uznání: NASA

Chtěli byste astronomický plakát NASA? Stačí si jej vytisknout. Kterýkoliv z těchto panelů na obrázku může být na vaší stěně. Kromě toho má tato stránka NASA typicky ještě několik dalších plakátů pro každý zobrazený objekt Sluneční soustavy. Plakáty ukazují mnohá místa, které lidstvo prostřednictvím NASA v minulých 50 letech zkoumalo, včetně našeho Slunce a planet Merkuru, Venuše, Země, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Na plakátech jsou i měsíce Jupiteru, včetně měsíců Europa, Ganymed, Kalisto a Io, a také měsíce Saturnu Enceladus a Titan. K dispozici jsou i snímky Pluta, Cerery, komet a planetek, ale také šest scén z hlubokého vesmíru daleko za naší Sluneční soustavou. Pokud nemáte na zdi místo, nebo nemáte prázdný poster, nezoufejte, můžete si je vytisknout třeba jako karty na výměnu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Solar System and Beyond Poster Set
  2. APOD: 2017-07-03 Letní trojúhelník nad Velkou čínskou zdí
  3. NASA: Solar System and Beyond Poster Set
  4. APOD: 2019-05-20 Planety ve Sluneční soustavě: Sklony a otáčení
  5. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  6. NASA: Sun - Our Star
  7. NASA: Mercury
  8. NASA: Venus - Planetary Hot Spot
  9. NASA: Earth
  10. NASA: Mars - The Red Planet
  11. NASA: Jupiter
  12. NASA: Saturn
  13. NASA: Uranus - The Sideways Planet
  14. NASA: Neptune
  15. NASA: Europa - Ocean moon
  16. NASA: Ganymede
  17. NASA: Callisto - A Galilean Moon
  18. NASA: Io - Most Volcanically Active Spot in the Solar System
  19. NASA: Enceladus
  20. NASA: Titan
  21. NASA: Pluto
  22. NASA: Ceres
  23. NASA: Solar System Exploration
  24. Blogspot.com: Foto: polepená stěna
  25. NASA: Solar System and Beyond Trading Cards (Complete Set)

Štítky: NASA, Sluneční soustava, Posters


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »