Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa NEOWISE nad Vikos Gorge

Uznání a copyright: Constantine Emmanouilidi

Roztrhla se sama Země, aby nám mohla ukázat kometu? Samozřejmě že ne, i když na snímku se může zdát že ano. Daleko v pozadí je kometa NEOWISE jak vypadala asi před dvěma týdny nad severním Řeckem. Nad kometou je vidět mnoho hvězd, včetně jasných hvězd z Velkého vozu (nebo také Kouzelníka v aztécké mytologii), což je asterismus, s jehož pomocí mnoho lidí na celém světě hledalo pouhým okem viditelnou kometu, když minulý měsíc visela na severní obloze. V popředí je Vikos Gorge, vzhledem k šířce nejhlubší, nejstrmější rokle na Zemi. Rokli v několika miliónech minulých let pomalu vytvořila eroze řeky Voidomatis. Pořízení tohoto snímku vyžadovalo hodně plánování, čekání, štěstí, odolávání vysokým větrům a vyhýbání se místním vlkům. Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) nadále slábne a při své pouti zpátky do vnější Sluneční soustavy je nyní nejlépe vidět triedrem.

Pozoruhodné snímky komety NEOWISE: 31., 30., 29., 28., 27., 26., 25. a 24. července.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2020-07-22 Strukturované ohony komety NEOWISE
  2. Wikipedia: Greece
  3. Wikipedia: Big_Dipper#Cultural_associations
  4. Oklahoman.com: Various cultures offer legends regarding Big Dipper
  5. Wikipedia: Aztec_mythology
  6. Wikipedia: Asterism_(astronomy)
  7. APOD: 2020-07-20 Kometa NEOWISE a mlhoviny
  8. Youtu.be: VIKOS CANYON ΦΑΡΑΓΓΙ ΒΙΚΟΥ 4K X-TREME VIEW BY DRONE
  9. Wikipedia: Vikos_Gorge
  10. NationalGeographic.org: Erosion
  11. BoredPanda.com: Foto: Kočička za deštivým oknem :-)
  12. Wikipedia: 2020_F3_(NEOWISE)
  13. Cobs.si: Light curve of comet C/2020 F3 (NEOWISE) Crni Vrh
  14. NASA: JPL Small-Body Database Browser: C/2020 F3 (NEOWISE)
  15. NASA: Solar System

Štítky: Kometa NEOWISE, Vikos Gorge, Big dipper


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »