Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ Jupiteru a Saturnu za skalní věží Alien Throne

Uznání a copyright: Marcin Zając

Jaké planety jsou za tou neobvyklou skalní věží? Saturn (vlevo dole) a Jupiter. Tato jasná planetární dvojice je tento měsíc po západu Slunce na jihovýchodě dosti prominentní. Ve vašem pohledu na největší planety Sluneční soustavy asi nebude malebné hoodoo v popředí, ani spektakulární centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy přes pozadí, ale i tak by měl být pro oči zajímavý. Obraz je kompozitem následných expozic popředí a pozadí pořízených koncem května stejnou kamerou ze stejného místa: badlands v Ah-Shi-Sle-Pah Wilderness v San Juan Basin v Novém Mexiku v USA. Skalní věž neformálně nazývaná 'Alien Throne' se tyčí do výše 3 metry. Saturn a Jupiter budou pospolu po západu Slunce po několik měsíců.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Saturn
  2. NASA: Jupiter
  3. EarthSky.org: April 2020 guide to the bright planets
  4. APOD: 2008-07-03 Hoodoo nebe
  5. Wikipedia: Hoodoo_(geology)
  6. NASA: The Milky Way Galaxy
  7. Futurity.org: Foto: Překvapený pejsek :-)
  8. Wikipedia: Badlands
  9. Youtube.com: Ah-Shi-Sle-Pah Wilderness Study Area, New Mexico
  10. Wikipedia: San_Juan_Basin
  11. Wikipedia: New_Mexico
  12. Wikipedia: United_States
  13. APOD: 2020-04-19 Přibližování Cassini k Saturnu
  14. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru

Štítky: Jupiter, Saturn, Hoodoo


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »