Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. květen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. květen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa, Velryba a Hokejka

Uznání a copyright: Grand Mesa Observatory, Terry Hancock / Tom Masterson

Kometa ATLAS (C/2020 R4), která se 1. března nejvíce přiblížila ke Slunci a 23. dubna k Zemi, má na tomto pěkném teleskopickém pohledu slabou nazelenalou komu a krátký ohon. Kometa zachycená v poloze 5. května se nacházela v hranicích severního souhvězdí Loveckých psů (Canes Venatici) v zorném poli blízko zajímavých galaxií pozadí lidově nazývaných Velryba a Hokejka. NGC 4631 je spirální galaxie viděná z boku, má vzhled kytovce, ale velikost Mléčné dráhy, je 25 milionů světelných roků daleko a je vidět u okraje vpravo nahoře. NGC 4656/7 mají tvar ohnuté hokejky, kterou tvoří vzájemně se ovlivňující galaxie vlevo níže pod NGC 4631. Deformace a prolínající se stopy plynu zjištěné na jiných vlnových délkách naznačují, že vesmírná Velryba a Hokejka se ve své dávné minulosti vzájemně těsně potkaly. Kometa ATLAS se nachází od Země asi 7 světelných minut, už odlétá a vnitřní sluneční soustavu by měla znovu navštívit za necelých 1000 let.

Seznam odkazů v popisu

  1. SkyAndTelescope.org: MAKE THE MOST OF COMET ATLAS
  2. Flickr.com: Transient Astronomer: Comet C/2020 R4 (ATLAS) Passes by the Hockey Stick and Whale Galaxies
  3. APOD: 2009-08-21 Velryba a Hokejka
  4. Harvard.edu: Resolved Stellar Streams around NGC 4631 from a Subaru/Hyper Suprime-Cam Survey
  5. TheSkyLive.com: Comet C/2020 R4 (ATLAS)
  6. NASA: Comets

Štítky: C/2020 R4, Ngc4631, Ngc4656


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »