Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. květen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. květen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měsíc při úplném zatmění

Uznání videa: Wang Letian & Zhang Jiajie

Jak se mění vzhled Měsíce při úplném zatmění? Toto časosběrné video bylo digitálně zpracováno tak, aby byl Měsíc během svého 5 hodinového zatmění 31. ledna 2018 jasný a ve středu. Nejprve je vidět úplněk, neboť jen u úplňku může dojít k lunárnímu zatmění. V pozadí ubíhají hvězdy, protože Měsíc při zatmění pochopitelně obíhá Zemi. Poté je vidět, jak se přes Měsíc pohybuje kruhový stín Země. Světlemodrý okraj stínu souvisí s tím, proč je pozemská obloha modrá, zatímco temně rudá barva středu stínu souvisí s tím, proč se Slunce nad obzorem jeví červené. Lidé, kteří žijí v jihovýchodní Ázii, v Tichomoří a na jihovýchodě Severní a Jižní Ameriky budou moci pozorovat úplné zatmění krvavého superúplňku. Termín krvavý se zde (nejspíš) vztahuje na červenou barvu zcela zatmělého úplňku, zatímco termín superúplněk znamená o něco větší úhlový průměr Měsíce vzhledem k poměrné blízkosti k Zemi na jeho mírně eliptické dráze.

Podrobnosti: Úplné zatmění Měsíce 26. května 2021.

Seznam odkazů v popisu

  1. Facebook: Wang Letian: ...video on January 31st night 2018 at Fangshan District, Beijing, China...
  2. NASA: Moon
  3. Facebook: Sky's albums: Super Blue Blood Moon 2018
  4. APOD: 2016-02-01 Najděte člověka na Měsíci
  5. APOD: 2019-01-20 Video úplného zatmění Měsíce
  6. APOD: 2018-01-28 Úplné zatmění Měsíce nad Tadžikistánem
  7. NASA: Earth
  8. APOD: 2019-01-26 Umbra Země
  9. NASA: Why Is the Sky Blue?
  10. NASA: May 26, 2021 Total Lunar Eclipse: Shadow View
  11. TheSafariSource.com: Why is the sun red at sunset?
  12. Wikipedia: Pacific_Ocean
  13. Tadst.com: eclipses2/20210526/anim2d-380.mp4
  14. NASA: May 26, 2021 Total Lunar Eclipse: Telescopic View
  15. APOD: 2020-11-11 Barvy Měsíce
  16. TimeAndDate.com: What Is a Supermoon and When Is the Next One?
  17. NASA: perigee.jpg

Štítky: Měsíc, Total lunar eclipse, Zčervenání


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »