Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ganymed z Juno

Uznání: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Processing & License: Kevin M. Gill;

Jak vypadá největší měsíc Sluneční soustavy? Jupiterův měsíc Ganymed je dokonce větší než Merkur nebo Pluto a má ledový povrch posetý jasnými mladými krátery, které překrývají směs staršího, tmavšího, více kráterovitého terénu protkávaného rýhami a hřebeny. Příčina tohoto rýhovaného terénu je stále předmětem výzkumu, přičemž jedna z hlavních hypotéz souvisí s posunem ledových desek. Předpokládá se, že Ganymedvrstvu oceánu, která obsahuje více vody než Země - a mohla by obsahovat život. Stejně jako pozemský Měsíc se i Ganymed obrací ke své centrální planetě, v tomto případě k Jupiteru, stále stejnou stranou. Snímek pořídila minulý týden robotická sonda NASA Juno, když prolétla jen asi 1000 km nad tímto obrovským měsícem. Tento těsný průlet zkrátil oběžnou dobu sondy Juno kolem Jupiteru z 53 na 43 dní. Juno pokračuje ve studiu silné gravitace obří planety, neobvyklého magnetického pole a složitých oblačných struktur.

Zatmění Slunce z minulého týdne: Pozoruhodné snímky zaslané do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Ganymede
  3. NASA: Mercury
  4. Wikipedia: Pluto
  5. APOD: 1996-07-11 Ganymede: A Really Groovy Moon
  6. GapPhotos.com: Foto: Kočka zkoumá konev :-)
  7. Wikipedia: Ganymede_(moon)
  8. Youtu.be: The Oceans of Ganymede
  9. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  10. APOD: 2021-05-03 Apollo 11: Země, Měsíc, kosmická loď
  11. Wikipedia: Tidal_locking
  12. SwRI.edu: Picture of Ganymedes 2217x2080
  13. NASA: NASA’s Juno Mission Expands Into the Future
  14. SwRI.edu: Mission Juno
  15. APOD: 2020-02-25 Jupiterovo magnetické pole z Juno
  16. APOD: 2020-01-06 Bouřlivá mračna na Jupiteru

Štítky: Ganymed, Ganymed, Jupiter, Jupiter, Juno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »