Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Planeta Země za úsvitu

Uznání: ISS Expedition 2 Crew, Gateway to Astronaut Photography of Earth, NASA

Na tomto nádherném pohledu na oceán a na mraky nad naší milou planetou Zemí není žádný náhlý ostrý přechod mezi dnem a nocí. Místo toho je hranice stínu neboli terminátor difuzní a vykazuje postupný přechod do tmy, který vnímáme jako soumrak. Slunce osvětluje scénu zprava a vrcholky mraků odrážejí jemně načervenalé sluneční světlo filtrované prašnou troposférou, nejnižší vrstvou životadárné atmosféry planety. Jasná vrstva ve velké výšce, která je vidět podél horního okraje denní strany, rozptyluje modré sluneční světlo a přechází do černi vesmíru. Snímek byl pořízen v červnu 2001 na Mezinárodní kosmické stanici na oběžné dráze ve výši 211 námořních mil, tedy 391 kilometrů. I ze svého domova se můžete podívat na Zemi právě nyní.

Oslavte: Dnešní Den Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Astronaut Photography: ISS002-E-7377
  2. NASA: National Parks from Space
  3. WebExhibits.org: Why are the skies blue and the sunsets red?
  4. WebExhibits.org: Why is the sky blue? (scattering)
  5. NASA: Visible Earth: Global Climate Change
  6. 6connex.com: Join NASA Science on April 22, 2022, to celebrate Earth Day.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »