Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. listopad 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. listopad 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úplné zatmění Měsíce nad Tádžikistánem

Uznání a copyright videa: Jean-Luc Dauvergne (Ciel et Espace); Music: Valère Leroy & Sophie Huet (Space-Music)

Co byste viděli, kdyby Měsíc v úplňku náhle zmizel? Odpověď byla zaznamenána na dramatickém časosběrném videu pořízeném během úplného zatmění Měsíce v roce 2011 v Tádžikistánu. Při úplném zatmění Měsíce se Země pohybuje mezi Měsícem a Sluncem, což způsobuje, že Měsíc dramaticky zeslábne. Měsíc však nikdy zcela neztmavne, protože zemská atmosféra část světla láme. Na začátku videa se objeví scéna jako ve dne osvětlená Sluncem, ale ve skutečnosti je to v noci a scénu osvětluje měsíční úplněk. Jak se Měsíc zatmívá a slábne, tak se stávají viditelné hvězdy v pozadí a zde mohou být vidět v odrazu jezera. Nejpůsobivější je, že se obloha kolem zatmělého Měsíce náhle jeví plná hvězd včetně výrazné roviny naší Galaxie Mléčné dráhy. Sekvence se opakuje při bližším pohledu a závěrečný záběr ukazuje polohu zatmělého Měsíce v blízkosti Orlí mlhoviny, Labutí mlhoviny, Trifidu a Laguny. Měsíc se téměř dvě hodiny po začátku zatmění vynořil ze stínu Země a jeho plná jasná záře zase dominovala obloze. Dnes nebo zítra, to záleží na vaší poloze vůči datové hranici, nastane úplné zatmění Měsíce, přičemž totalita bude pozorovatelná především v severovýchodní Asii a severozápadní Severní Americe.

Úplné zatmění Měsíce v listopadu 2022: Co potřebujete vědět.

Seznam odkazů v popisu

  1. Vimeo.com: _1_videu_
  2. APOD: 2011-06-25 Zatmění nad Akropolis
  3. Wikipedia: Tajikistan
  4. Wikipedia: Total_lunar_eclipse
  5. APOD: 2018-01-20 Starý měsíc v náručí nového měsíce
  6. GSU.edu: Refraction of Light
  7. Youtube.com: Total Lunar Eclipse In Tajikistan
  8. NASA: Facts About The Moon
  9. APOD: 2011-06-17 Zatmělý Měsíc v Mléčné dráze
  10. Youtu.be: 2001:A Space Odyssey_THE "Star Gate"visual effects_HD
  11. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  12. APOD: 2022-10-04 Hvězdotvorná Orlí mlhovina bez hvězd
  13. APOD: 1996-08-29 M17: The Majestic Swan Nebula
  14. APOD: 2021-08-12 Krásný Trifid
  15. APOD: 2018-11-12 Mlhovina Laguna ve hvězdách, plynu a prachu
  16. ShutterStock.com: Foto: Kočička se žlutýma očima :-)
  17. Wikipedia: International_Date_Line
  18. TimeAndDate.com: What This Lunar Eclipse Looks Like
  19. Wikipedia: Asia
  20. Wikipedia: North_America

Štítky: Měsíc, Tajikistan, Total lunar eclipse


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »