Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stíny Země

Uznání a copyright: Marcella Giulia Pace

Dokážete na dnešním snímku najít dva zemské stíny? Je to trochu složitější. První stín najdete tak, že si uvědomíte, že horní část atmosféry je růžová a spodní část modrá. Je to proto, že horní polovina je vystavena přímému slunečnímu záření, zatímco spodní část nikoli. Fialová oblast mezi nimi je známá jako Venušin pás, i když Venuše může být vidět pouze na druhé straně oblohy v blízkosti Slunce. Modrou barvu spodních vrstev atmosféry způsobuje to, že Země brání slunečnímu světlu a vytváří tak zemský stín číslo 1. Kde se nyní nachází druhý zemský stín? Podívejte se na Měsíc. Všimli jste si něčeho neobvyklého v levé dolní části? Tato oblast se zdá být neobvykle tmavá, protože se nachází ve stínu Země, který vytváří zemský stín číslo 2. V tomto případě se jedná o stín, který se nachází v blízkosti Země. Měsíc byl totiž zachycen během zatmění Měsíce, abychom byli přesní. Pečlivě načasovaný snímek byl pořízen v červenci 2018 v Sampieri na italské Sicílii.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  2. APOD: 2022-07-27 Krepuskulární paprsky Měsíce nad Dánskem
  3. APOD: 2010-04-04 Venušin pás nad Měsíčním údolím
  4. Wikipedia: Belt_of_Venus
  5. NASA: Sun - Our Star
  6. APOD: 2019-10-11 Planeta Země v modré hodince
  7. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci
  8. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi :-)
  9. APOD: 2021-12-01 Krvavý Měsíc s modrým pruhem
  10. NASA: Earth's Moon
  11. APOD: 2018-08-02 Zatmění nad Zálivem básníků
  12. Youtu.be: Sampieri 2017
  13. Wikipedia: Italy
  14. Wikipedia: Sicily

Štítky: Shadows, Země, Belt of Venus


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »