< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

NGC 1097: Spirální galaxie se supernovou

Image Data: Telescope Live (Chile); Image Processing & Copyright: Bernard Miller

Co se děje v dolním rameni této spirální galaxie? Supernova. Minulý měsíc byla objevena supernova SN 2023rve na Observatoři Al-Khatim Spojených arabských emirátů a později bylo zjištěno, že odpovídá smrtící explozi hmotné hvězdy, která po sobě pravděpodobně zanechala černou díru. Spirální galaxie NGC 1097 je v poměrné blízkosti 45 milionů světelných roků a je viditelná malým dalekohledem v jižním souhvězdím Pece (Fornax). Galaxie je pozoruhodná nejen svými malebnými spirálními rameny, ale také slabými výtrysky, které odpovídají dávným hvězdným proudům pozůstalým po galaktické srážce, možná právě s malou galaxií, kterou vidíme mezi jejími rameny vlevo dole. Na obrázku je nová supernova zvýrazněna blikáním mezi dvěma expozicemi pořízenými s odstupem několika měsíců. Nálezy supernov v blízkých galaxiích mohou být důležité pro určení rozměru a rychlosti rozpínání našeho celého vesmíru, což je v současné době téma neočekávaného napětí a velké diskuse.

Přednáška editora APODu: V Houghtonu ve státě Michigan ve čtvrtek 12.října v 18 hodin.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Supernovae
  2. Wikipedia: SN_2023rve
  3. Wikipedia: United_Arab_Emirates
  4. AstronomyCenter.net: New Supernova Is Discovered From The UAE
  5. NASA: Black Holes
  6. Wikipedia: NGC_1097
  7. NASA: What Is a Light-Year?
  8. Harvard.edu: Chandra: Fornax (furnace)
  9. APOD: 2023-05-08 Spirální galaxie Španělská tanečnice
  10. APOD: 2022-11-16 V ramenech NGC 1097
  11. APOD: 2019-11-16 Hvězdné proudy v NGC 5907
  12. Youtu.be: Hubble captures colliding galaxies
  13. AZStarMan.net: NGC 1097 w/SN 2023RVE
  14. LiveScience.com: Why do we blink?
  15. PinImg.com: Foto: Kočka :-)
  16. NASA: The Shapley - Curtis Debate in 1920
  17. APOD: 2023-10-06 Edwin Hubble objevuje Vesmír
  18. NASA: Webb Confirms Accuracy of Universe’s Expansion Rate Measured by Hubble, Deepens Mystery of Hubble Constant Tension
  19. NASA: Great Debates in Astronomy

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Spirální galaxie, NGC 1097, Supernova

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »