Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. březen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trojice ve Lvu

Uznání a copyright: Rabeea Alkuwari

Tato oblíbená skupina se objevuje na podvečerní obloze kolem březnové rovnodennosti na jaře na severní polokouli. Tři nádherné galaxie ve výrazném souhvězdí Lva (Leo) jsou v jednou zorném poli a jsou známy jako Trojice ve Lvu (Leo Triplet). Jsou vidět i skromnými dalekohledy, takže jsou miláčky davů a jednotlivě se dají popsat jako NGC 3628 (vlevo dole), M66 (uprostřed vpravo) a M65 (nahoře uprostřed). Ve všech třech případech se jedná o velké spirální galaxie, které se ale liší, protože jsou jejich galaktické disky vůči naší přímce pozorování nakloněny pod různými úhly. NGC 3628, známá také jako Hamburgerová galaxie, vypadá z boku lákavě, přičemž její nadýchanou galaktickou rovinu protínají neprůhledné prachové pruhy. Disky M66 a M65 jsou oba dostatečně nakloněné, aby byla vidět jejich spirální struktura. Gravitační interakce mezi galaxiemi v této skupině zanechaly výmluvné stopy, včetně slapových ohonů a zborceného, nafouknutého disku galaxie NGC 3628 a protažených spirálních ramen galaxie M66. Nádherný pohled zabírá na obloze více než 1 stupeň (dva úplňky). Snímek byl pořízen dalekohledem ze Sawda Natheel v Kataru na planetě Zemi a při odhadované vzdálenosti Trojice ve Lvu 30 milionů světelných roků pokrývá více než půl milionu světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: March equinox: All you need to know
  2. SEDS.org: The Leo Triplett (M66 group)
  3. EarthSky.org: Leo? Here’s your constellation
  4. UCSD.edu: Galaxies - The Spiral Nebulae
  5. APOD: 2014-05-08 Ocas galaxie Hamburger
  6. NASA: Messier 66
  7. NASA: Messier 65
  8. AstroBin.com: Rabeea Alkuwari: Leo Triplet

Štítky: Spirální galaxie, M65, M66, Ngc 628, Leo triplet


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »