Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 101

Uznání: NASA, ESA, CFHT, NOAO;
Acknowledgement - K.Kuntz (GSFC), F.Bresolin (U.Hawaii), J.Trauger (JPL), J.Mould (NOAO), Y.-H.Chu (U. Illinois)

Velká, krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně ne jednou z nejmenších. Tato galaxie o průměru asi 170 000 světelných let je obrovská, téměř dvakrát větší než naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních spirálních mlhovin pozorovaných velkým dalekohledem z 19. století, Leviathanem z Parsontownu lorda Rosse. Tato mozaika, sestavená z 51 expozic zaznamenaných Hubblovým kosmickým dalekohledem ve 20. a 21. století, s dalšími daty z pozemních dalekohledů, pokrývá asi 40 000 světelných let centrální oblasti M101 v jednom z portrétů spirálních galaxií s nejvyšším rozlišením, které kdy Hubble zveřejnil. Na ostrém snímku jsou vidět ohromující rysy zepředu viděného disku galaxie s hvězdami a prachem spolu s galaxiemi v pozadí, z nichž některé jsou viditelné přímo skrze samotnou M101. Galaxie M101 je též známá jako galaxie Větrník a leží v hranicích severního souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti asi 25 milionů světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Charles Messier (1730–1817)
  2. SEDS.org: Messier 102
  3. SEDS.org: Lord Rosse's drawings of M101
  4. BirrCastle.com: The Great Telescope
  5. HubbleSite.org: HUBBLE SPACE TELESCOPE
  6. HubbleSite.org: HUBBLE'S LARGEST GALAXY PORTRAIT OFFERS A NEW HIGH-DEFINITION VIEW
  7. SEDS.org: Messier 101
  8. APOD: 2016-01-23 Velký vůz a pohledy do dálky

Štítky: M101, Ngc 5457, Spirální galaxie, Lord rosse


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »