Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 101

Uznání: NASA, ESA, CFHT, NOAO;
Acknowledgement - K.Kuntz (GSFC), F.Bresolin (U.Hawaii), J.Trauger (JPL), J.Mould (NOAO), Y.-H.Chu (U. Illinois)

Velká, krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně ne jednou z nejmenších. Tato galaxie o průměru asi 170 000 světelných let je obrovská, téměř dvakrát větší než naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních spirálních mlhovin pozorovaných velkým dalekohledem z 19. století, Leviathanem z Parsontownu lorda Rosse. Tato mozaika, sestavená z 51 expozic zaznamenaných Hubblovým kosmickým dalekohledem ve 20. a 21. století, s dalšími daty z pozemních dalekohledů, pokrývá asi 40 000 světelných let centrální oblasti M101 v jednom z portrétů spirálních galaxií s nejvyšším rozlišením, které kdy Hubble zveřejnil. Na ostrém snímku jsou vidět ohromující rysy zepředu viděného disku galaxie s hvězdami a prachem spolu s galaxiemi v pozadí, z nichž některé jsou viditelné přímo skrze samotnou M101. Galaxie M101 je též známá jako galaxie Větrník a leží v hranicích severního souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) ve vzdálenosti asi 25 milionů světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Charles Messier (1730–1817)
  2. SEDS.org: Messier 102
  3. SEDS.org: Lord Rosse's drawings of M101
  4. BirrCastle.com: The Great Telescope
  5. HubbleSite.org: HUBBLE SPACE TELESCOPE
  6. HubbleSite.org: HUBBLE'S LARGEST GALAXY PORTRAIT OFFERS A NEW HIGH-DEFINITION VIEW
  7. SEDS.org: Messier 101
  8. APOD: 2016-01-23 Velký vůz a pohledy do dálky

Štítky: M101, Ngc 5457, Spirální galaxie, Lord rosse


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »