Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mísa marťanských kuliček

Uznání: NASA, JPL, Curiosity Rover

Jak tyto neobvyklé marťanské kuličky (sferule) vznikly? V blízkosti místa přistání robotického vozítka Opportunity, které na Marsu přistálo v roce 2004, byly uvnitř kamenů a kolem nich nalezeny tisíce neobvyklých šedých kuliček z železa a hornin, ale nazvaných borůvky. Vozítko Opportunity nalezlo místo na povrchu nazvané Berry Bowl (Mísa borůvek) s prohlubní, která byla bohatá na tyto marťanské kuličky. Berry Bowl je na snímku, pořízeném během 48. marťanského dne vozítka. Průměrná velikost marťanských kamenných borůvek je v průměru asi jen 4 milimetry. Pomocí analýzy kruhové skvrny na povrchu kamene nalevo od nejhustší místa s borůvkami vozítko Opportunity získalo údaje, které ukazují, že podkladová hornina má mnohem jiné složení než na hematit bohaté borůvky. Tyto informace přispívají k rostoucí shodě, že tyto malé, podivné, šedé kuličky se pomalu srážely z lázně špinavé vody.

APOD slaví 30 let!: Veřejná přednáška v irském Corku v úterý 24. června v 19 hodin zdarma.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars Science Laboratory: Curiosity Rover - Where is Curiosity?
  2. NASA: Mars Exploration Rovers: Spirit and Opportunity
  3. NASA: Mars
  4. APOD: 2004-02-04 Obzor kolem Opportunity
  5. APOD: 2004-02-10 Neobvyklé sferule na Marsu
  6. LANL.gov: Iron
  7. Wildblueberries.net: A history of blueberries
  8. APOD: 2004-02-16 Místečko se sferulemi na Marsu
  9. NASA: PIA05634: Discovery Served Up in a Bowl
  10. Wikipedia: Mars_sol
  11. Harvard.edu: Centimeter to decimeter hollow concretions and voids in Gale Crater sediments, Mars
  12. Wikipedia: Martian_spherules
  13. Wikipedia: Hematite
  14. NASA: Martian ‘Blueberries’
  15. APOD: 2004-03-03 Rover Opportunity ukazuje na starodávný vlhký Mars

Štítky: Mars, Curiosity rover, Blueberries


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »