Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 6

Uznání a copyright: Xinran Li

Šestý objekt Messier 6 ve slavném katalogu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami, je galaktická neboli otevřená hvězdokupa. M6 je shromáždění asi 100 hvězd, které jsou všechny mladé asi 100 milionů let a leží asi 1 600 světelných let od nás v centrální Mléčné dráze v souhvězdí Štíra (Scorpius). Tato pěkná hvězdokupa, katalogizovaná také jako NGC 6405, svým obrysem naznačuje svou populární přezdívku Motýlí hvězdokupa. Hvězdokupa převážně horkých a tudíž modrých hvězd se nachází poblíž středu tohoto barevného vesmírného snímku obklopena rozptýleným načervenalým zářením z vodíku v této oblasti. Nejjasnějším členem hvězdokupy je však chladná obří hvězda typu K. Má označení BM Scorpii, září žlutooranžovým odstínem a je vidět poblíž konce jednoho z motýlích tykadel. Teleskopické zorné pole na obloze pokrývá téměř dva úplňky. To je při odhadované vzdálenosti Messiera 6 25 světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Charles Messier
  2. EarthSky.org: M6 and M7: Open star clusters in the Scorpion’s Tail
  3. NASA: Skychart Scorpius M6 M7-July 2024
  4. Wikipedia: Butterfly_Cluster
  5. APOD: 2011-02-11 Barvy hvězd v Orionu
  6. Wikipedia: BM_Scorpii
  7. AstroBin.com: Xinran Li: M6 - the butterfly in a rosy bush

Štítky: M6, Otevřená hvězdokupa, Bm sco, Obr typu K


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »