Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. září 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW250114: Srážka rotujících černých děr

Uznání ilustrace: Aurore Simonnet (SSU/EdEon), LVK, URI; LIGO Collaboration

Byl to dosud nejsilnější naměřený signál gravitačních vln, co ukázal? GW250114 byl detekován začátkem tohoto roku oběma rameny observatoře LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) ve státech Washington a Louisiana v USA. Analýza ukázala, že událost vznikla splynutím dvou černých děr, každá o hmotnosti asi 33krát větší než hmotnost Slunce, do jedné větší černé díry o hmotnosti asi 63 Sluncí. Přestože k události došlo ve vzdálenosti asi miliardy světelných let, signál byl tak silný, že se poprvé podařilo přesně odvodit rotaci všech černých děr. Navíc bylo podle předchozí předpovědi lépe než dříve potvrzeno, že celková plocha horizontu událostí kombinované černé díry je větší než plochy splývajících černých děr. Umělecká ilustrace zobrazuje nápaditý a konceptuální pohled z blízkosti jedné z černých děr před srážkou.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: GW250114
  2. CalTech.edu: LIGO
  3. Wikipedia: Washington_(state)
  4. Wikipedia: Louisiana
  5. CIA.gov: United States
  6. NASA: What Is a Black Hole?
  7. NASA: The Sun
  8. NASA: Black Hole Basics
  9. APOD: 2019-10-01 Black Hole Safety Video
  10. Wikipedia: Black_hole_thermodynamics#Second_law_2
  11. NASA: Black Hole Anatomy
  12. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  13. CalTech.edu: A Cosmic Symphony Revealed
  14. NASA: Black Holes and Neutron Stars

Štítky: GW250114, Černé díry, Gravitační záření


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »