Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. listopad 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. listopad 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Spirální galaxie NGC 3370 z Hubbla

Uznání: ESA/Hubble & NASA, A. Riess, K. Noll

Vypadá takhle naše Galaxie Mléčná dráha z velké dálky? Podobně velká a velkolepá jako naše vlastní Galaxie (i když bez centrální příčky) je spirální galaxie NGC 3370, která leží asi 100 milionů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Tato velká, krásná spirála, kterou zde do nádherných podrobností zachytil Hubblův kosmický dalekohled, je nejen fotogenická, ale takové snímky se ukázaly dostatečně ostré pro studium jednotlivých hvězd známých jako cefeidy. Tyto pulsující hvězdy byly použity k přesnému určení vzdálenosti NGC 3370. NGC 3370 byla pro tuto studii vybrána proto, že v roce 1994 došlo v této spirální galaxii také k dobře prozkoumané hvězdné explozi, supernově typu Ia. Kombinace známé vzdálenosti této standardní svíčky - supernovy na základě měření cefeid s pozorováním supernov v ještě větších vzdálenostech pomohla odhalit velikost a rychlost rozpínání celého vesmíru jako takového.
Anglická verze je dostupná na britském zrcadle APODu, originální stránka NASA se vzhledem k výpadku financování neaktualizuje už 36. den.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2008-06-06 Dvouramená spirála Mléčné dráhy
  2. Wikipedia: NGC_3370
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. IanRidpath.com: Leo - The Lion
  5. ESAHubble.org: Focusing on NGC 3370
  6. NASA: Hubble Space Telescope
  7. ESAHubble.org: Pan: NGC 3370
  8. APOD: 1996-01-10 The Cepheids of M100
  9. Wikipedia: Cepheid_variable
  10. ESAHubble.org: Focusing on NGC 3370
  11. SDSS.org: Spiral Galaxies
  12. PBS.org: Birth of a Supernova
  13. StarStryder.com: Type 1a Supernoave: A Non-Standard Candle
  14. Youtu.be: Type 1a Supernova Animation
  15. NASA: The Scale of the Universe - Great Debate in 1996

Štítky: NGC 3370, Spirální galaxie, Supernova


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »