Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. srpen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. srpen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Případ záhadného možného meteoru

Uznání videa: : Juan Pablo Castañeda
Text: Keighley Rockcliffe (NASA GSFC, UMBC CSST, CRESST II)
H/t: William Cooke, David Lee, Peter Brown, Denis Vida, Peter Jenniskens

Kdo to udělal? Co zmizelo při průletu přes částečně zatmělé Slunce? Pojďme si představit důkazy. Video s rychlostí 24 snímků za sekundu bylo natočeno ve Španělsku (40°34'30,3" s.š., 1°12'28,8" z.d.) 12. srpna 2026 v 20:28 místního času. V této době dosahoval svého vrcholu meteorický roj Perseid. Jedná se o meteor? Meteorické roje pocházejí z oblasti oblohy zvané radiant, který odpovídá směru, kde Země protíná dráhu komety. Trajektorie objektu by mohla vést k radiantu Perseid v souhvězdí Persea. Objekt zanechává na obloze menší úhel než má Slunce nebo Měsíc (0,5 stupně), což je méně, než by se u meteoru dalo očekávat. Jeho jas nesahá příliš daleko od Slunce, ale meteor žhnoucí na obloze by k tomu, aby byl viditelný, sluneční světlo nepotřeboval. Možná se sluneční světlo odráží od tohoto objektu? Po porovnání polohy, času a místa na obloze s letovou databází se zjistilo, že viníkem je kondenzační stopa letadla!

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Whodunit
  2. NASA: Perseids
  3. APOD: 2025-08-16 Pěkný GIF Perseidy 2025
  4. NASA: Meteors and Meteorites
  5. SWIN.edu.au: Radiant
  6. AstroBin.com: Kay Ogetay: The reason why we have Perseids: 109P/Swift-Tuttle
  7. NOIRLab.edu: 88 Constellations: Perseus
  8. SWIN.edu.au: Angular Diameter
  9. AMSmeteors.org: FIREBALL FAQS
  10. TimeAndDate.com: August 12, 2026 — Total Solar Eclipse — 40°34'30"N, 1°12'28"W
  11. ADSBexchange.com: Global Flight Tracking. Built on Accuracy.
  12. APOD: 2017-04-04 Kondenzační stopa letadla a sluneční halo

Štítky: Meteor, Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »