Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Analema nad kamennými kruhy u Callanish

Uznání a copyright: Giuseppe Petricca

Kdybyste každý den ve stejnou dobu vyšli ven a pořídili snímek, na kterém by bylo Slunce, jak by se jeho poloha měnila? Vizuální odpovědí na tuto otázku je analema, složený snímek pořízený ze stejného místa ve stejnou dobu v průběhu jednoho roku. Tato analema byla sestavena ze snímků pořízených každých několik dní v poledne poblíž vesnice Callanish na Vnějších Hebridách ve Skotsku, Velká Británie. V popředí jsou kamenné kruhy u Callanish postavené kolem roku 2700 př.n.l. v bronzové době. Zda má nebo mělo rozmístění kamenných kruhů u Callanish astronomický význam není známo. Hlavními příčinami tvaru osmičky této i všech ostatních analem je sklon zemské osy a elipticita oběžné dráhy Země kolem Slunce. Při slunovratu se Slunce jeví v horní nebo dolní části analemy. Obraz popředí byl pořízen v období prosincového slunovratu, a proto se Slunce jeví blízko spodní části. Rovnodennost odpovídá středním bodům analemy, nikoli průsečíku. Za dva dny nastane rovnodennost („rovný den a noc“), kdy se délka dne a noci na celé planetě Zemi vyrovná. Mnoho kultur slaví změnu ročního období při rovnodennosti.

Hlavní stránka APOD na webu NASA se stěhuje: Z apod.nasa.gov na science.nasa.gov/apod

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Sun
  2. Wikipedia: Analemma
  3. GmrPhotographer.net: 2017 Solar Analemma over Callanish
  4. Wikipedia: Callanish
  5. Wikipedia: Outer_Hebrides
  6. Wikipedia: Scotland
  7. Wikipedia: United_Kingdom
  8. Youtu.be: The Callanish Stones 4k drone , Isle of Lewis, Scotland
  9. Wikipedia: Callanish_Stones
  10. History.com: hearstNetworks.com
  11. YouTube.com: Callanish Stones (4k) // Isle of Lewis // Outer Hebrides // Scotland
  12. APOD: 2016-08-22 Tutulema: Analema se slunečním zatměním
  13. NASA: What Causes the Seasons?
  14. Wolfram.com: Ellipse
  15. NASA: Equinox_Solstice-Info-Graphic_WTS.jpg
  16. APOD: 2025-06-15 __Slunce_
  17. NASA: Winter and Summer Solstice
  18. APOD: 2021-09-22 Rovnodennost na otáčející se Zemi
  19. UnSplash.com: Foto: orange and brown tabby cat on pavement near body of water :-)
  20. Wikipedia: Equinox
  21. MentalFloss.com: 6 Ways to Celebrate the Autumnal Equinox
  22. APOD: 2024-03-19 Malebný západ slunce při rovnodennosti

Štítky: Rovnodennost, Callanish Stones, Kalendář


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »