Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. květen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. květen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet rakety zčeřeným Sluncem

Uznání a copyright: Michael Cain

Start rakety při východu Slunce může vést k neobvyklým, ale zajímavým snímkům, na kterých je vidět raketa i Slunce. To byl i případ rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která minulý měsíc startovala z Kennedyho kosmického střediska NASA a na nízkou orbitu Země vynášela dalších 53 družic Starlink. Na snímku ze startu jsou vidět zářící spaliny už za jejich projekcí na vzdálené Slunce, raketa samotná vypadá podivně zubatá a na spodním okraji Slunce jsou zvláštní kapkovité vlnky. Fyzikální příčinou všech těchto jevů jsou kapsy relativně horkého nebo řídkého vzduchu, které odklánějí sluneční světlo méně, než kapsy poměrně chladného a hustšího vzduchu: refrakce. Slunce vlevo nahoře pomalu přechází aktivní oblast slunečních skvrn 3014, aniž by si byla této pozemské podívané vědoma.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Falcon_9
  2. SpaceX.com: SpaceX - Mission
  3. Youtu.be: On Wednesday, May 18 at 6:59 a.m. ET, SpaceX launched 53 Starlink satellites from Launch Complex 39A (LC-39A) at Kennedy Space Center in Florida.
  4. NASA: Kennedy Space Center
  5. NASA: To Understand Low-Earth Orbit, Look to Mt. Everest
  6. SpaceX.com: STARLINK MISSION Sl4-18
  7. Wikipedia: Starlink
  8. Instagram.com: mdcainjr: SpaceX launches just after sunrise setting up this gorgeous transit shot.
  9. APOD: 2019-04-20 Start rakety Falcon Heavy zblízka
  10. NASA: All about the Sun!
  11. Hubspot.net: Foto: Dogs-tilting-their-heads :-)
  12. APOD: 2012-04-22 Tekoucí písečné duny barchany na Marsu
  13. PressConnects.com: Why do we see waves on hot objects?
  14. ScientificAmerican.com: What causes a mirage?
  15. Youtu.be: Refraction - Science experiment
  16. APOD: 2015-06-29 Přechod skupiny skvrn AR 2339 přes Slunce
  17. SpaceWeather.com: 18may22/hmi1898.gif

Štítky: Falcon 9, Slunce, Ripples


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »