Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stíny Země

Uznání a copyright: Marcella Giulia Pace

Dokážete na dnešním snímku najít dva zemské stíny? Je to trochu složitější. První stín najdete tak, že si uvědomíte, že horní část atmosféry je růžová a spodní část modrá. Je to proto, že horní polovina je vystavena přímému slunečnímu záření, zatímco spodní část nikoli. Fialová oblast mezi nimi je známá jako Venušin pás, i když Venuše může být vidět pouze na druhé straně oblohy v blízkosti Slunce. Modrou barvu spodních vrstev atmosféry způsobuje to, že Země brání slunečnímu světlu a vytváří tak zemský stín číslo 1. Kde se nyní nachází druhý zemský stín? Podívejte se na Měsíc. Všimli jste si něčeho neobvyklého v levé dolní části? Tato oblast se zdá být neobvykle tmavá, protože se nachází ve stínu Země, který vytváří zemský stín číslo 2. V tomto případě se jedná o stín, který se nachází v blízkosti Země. Měsíc byl totiž zachycen během zatmění Měsíce, abychom byli přesní. Pečlivě načasovaný snímek byl pořízen v červenci 2018 v Sampieri na italské Sicílii.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  2. APOD: 2022-07-27 Krepuskulární paprsky Měsíce nad Dánskem
  3. APOD: 2010-04-04 Venušin pás nad Měsíčním údolím
  4. Wikipedia: Belt_of_Venus
  5. NASA: Sun - Our Star
  6. APOD: 2019-10-11 Planeta Země v modré hodince
  7. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci
  8. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi :-)
  9. APOD: 2021-12-01 Krvavý Měsíc s modrým pruhem
  10. NASA: Earth's Moon
  11. APOD: 2018-08-02 Zatmění nad Zálivem básníků
  12. Youtu.be: Sampieri 2017
  13. Wikipedia: Italy
  14. Wikipedia: Sicily

Štítky: Shadows, Země, Belt of Venus


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »