Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. leden 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. leden 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prachové obálky kolem WR 140 z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, E. Lieb (U. Denver), R. Lau (NSF NOIRLab), J. Hoffman (U. Denver)

Co jsou to za podivné kroužky? Na prach bohaté prstence jsou pravděpodobně 3D obálky, ale jak vznikly, zůstává předmětem výzkumu. Kde vznikly, je dobře známo: v binárním hvězdném systému, který leží asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus), jemuž dominuje Wolf-Rayetova hvězda WR 140. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou hmotné, jasné a známé svými bouřlivými větry. Jsou také známé tím, že vytvářejí a rozptylují těžké prvky, jako je uhlík, který je stavebním kamenem mezihvězdného prachu. Druhá hvězda v dvojhvězdě je také jasná a hmotná, ale není tak aktivní. Obě velké hvězdy jsou spolu na protáhlé oběžné dráze, k sobě přibližují každých asi osm let. Při největším přiblížení se zvyšuje emise rentgenového záření ze soustavy, stejně jako se zjevně vyvrhuje do vesmíru prach a vytváří další obálku. Tento infračervený snímek z Webbova kosmického dalekohledu rozlišuje větší detaily a více prachových obálek, než kdykoli předtím. Snímky pořizované v průběhu několika po sobě jdoucích letech ukazují, že se obálky pohybují směrem ven.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: Dynamic Imprints of Colliding-wind Dust Formation from WR 140
  2. Wikipedia: Binary_star
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  5. Wikipedia: WR_140
  6. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  7. APOD: 2020-03-08 Wolf Rayetova hvězda 124: Stroj na hvězdný vítr
  8. APOD: 2023-01-08 Odkud pocházejí prvky
  9. LANL.gov: Carbon
  10. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  11. APOD: 1997-02-19 __dvojhvězdě_
  12. Purina.co.uk: Foto: Spící kočka :-)
  13. ScienceAlert.com: Extraordinary Phenomenon in Space Captured by Spellbinding New Image
  14. Wikipedia: Jousting
  15. WebbTelescope.org: Stars’ Orbits in Wolf-Rayet 140 (Visualization)
  16. NASA: X-Rays
  17. Harvard.edu: Competitive X-Ray and Optical Cooling in the Collisionless Shocks of WR 140
  18. Youtu.be: Cosmic Dust Rings Spotted by NASA’s James Webb Space Telescope
  19. WebbTelescope.org: Webb Watches Carbon-Rich Dust Shells Form, Expand in Star System
  20. NASA: Infrared Waves
  21. NASA: Star Duo Forms ‘Fingerprint’ in Space, NASA’s Webb Finds
  22. NASA: James Webb Telescope Overview
  23. Youtu.be: ERS Program 1349: Decoding Smoke Signals in the Glare of a Wolf-Rayet Binary
  24. Wikimedia: File:WR140.png
  25. Youtu.be: Fade Between 2022 and 2023 Observations of Wolf-Rayet 140

Štítky: Prstence, WR 140, Prachové obálky


29. vesmírný týden 2026

29. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2024 R4 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2024 R4 (PANSTARRS). Měřítko je 1.1"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla poměrně daleko jak od Země 5.487 au, tak i od Slunce 5.809 au.

Další informace »