Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. leden 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. leden 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prachové obálky kolem WR 140 z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, E. Lieb (U. Denver), R. Lau (NSF NOIRLab), J. Hoffman (U. Denver)

Co jsou to za podivné kroužky? Na prach bohaté prstence jsou pravděpodobně 3D obálky, ale jak vznikly, zůstává předmětem výzkumu. Kde vznikly, je dobře známo: v binárním hvězdném systému, který leží asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labutě (Cygnus), jemuž dominuje Wolf-Rayetova hvězda WR 140. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou hmotné, jasné a známé svými bouřlivými větry. Jsou také známé tím, že vytvářejí a rozptylují těžké prvky, jako je uhlík, který je stavebním kamenem mezihvězdného prachu. Druhá hvězda v dvojhvězdě je také jasná a hmotná, ale není tak aktivní. Obě velké hvězdy jsou spolu na protáhlé oběžné dráze, k sobě přibližují každých asi osm let. Při největším přiblížení se zvyšuje emise rentgenového záření ze soustavy, stejně jako se zjevně vyvrhuje do vesmíru prach a vytváří další obálku. Tento infračervený snímek z Webbova kosmického dalekohledu rozlišuje větší detaily a více prachových obálek, než kdykoli předtím. Snímky pořizované v průběhu několika po sobě jdoucích letech ukazují, že se obálky pohybují směrem ven.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: Dynamic Imprints of Colliding-wind Dust Formation from WR 140
  2. Wikipedia: Binary_star
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  5. Wikipedia: WR_140
  6. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  7. APOD: 2020-03-08 Wolf Rayetova hvězda 124: Stroj na hvězdný vítr
  8. APOD: 2023-01-08 Odkud pocházejí prvky
  9. LANL.gov: Carbon
  10. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  11. APOD: 1997-02-19 __dvojhvězdě_
  12. Purina.co.uk: Foto: Spící kočka :-)
  13. ScienceAlert.com: Extraordinary Phenomenon in Space Captured by Spellbinding New Image
  14. Wikipedia: Jousting
  15. WebbTelescope.org: Stars’ Orbits in Wolf-Rayet 140 (Visualization)
  16. NASA: X-Rays
  17. Harvard.edu: Competitive X-Ray and Optical Cooling in the Collisionless Shocks of WR 140
  18. Youtu.be: Cosmic Dust Rings Spotted by NASA’s James Webb Space Telescope
  19. WebbTelescope.org: Webb Watches Carbon-Rich Dust Shells Form, Expand in Star System
  20. NASA: Infrared Waves
  21. NASA: Star Duo Forms ‘Fingerprint’ in Space, NASA’s Webb Finds
  22. NASA: James Webb Telescope Overview
  23. Youtu.be: ERS Program 1349: Decoding Smoke Signals in the Glare of a Wolf-Rayet Binary
  24. Wikimedia: File:WR140.png
  25. Youtu.be: Fade Between 2022 and 2023 Observations of Wolf-Rayet 140

Štítky: Prstence, WR 140, Prachové obálky


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »