Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. srpen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. srpen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Meteor a hvězdokupa

Uznání a copyright: Yousif Alqasimi & Essa Al Jasmi

Někdy vás překvapí i obloha. Abychom mohli uvidět více hvězd a slabé mlhoviny v Plejádách (M45), musíme zvolit dlouhé expozice. Mnohokrát se na expozicích objeví méně zajímavé prvky, které nebyly zamýšleny, ale později byly vystřiženy. Patří mezi ně zaseknuté pixely, zásahy kosmických paprsků, snímky s jasnými mraky nebo pozemským Měsícem, se stopami letadel, odlesky čoček, slabé stopy po družicích a dokonce stopy po hmyzu. Někdy se však náhodou podaří zachytit něco skutečně zajímavého. To byl právě případ před několika týdny v al-Ula v Saúdské Arábii, kdy během hodinové expozice Plejád prolétl jasný meteor. Spolu se známými jasnými modrými hvězdami, méně známými a méně jasnými modrými hvězdami a modře odrážejícím prachem kolem hvězdokupy vytvořil nějaký rychlý úlomek kamene výraznou zelenou záři, pravděpodobně způsobenou vypařenými kovy.

Vesmírná skládanka: Astronomická skládanka dne.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Messier 45
  2. Wikipedia: Pleiades
  3. MobilePixels.us: What is a stuck pixel?
  4. APOD: 2007-11-12 Kosmické paprsky z galaktických center
  5. APOD: 2018-02-17 Manhattan Skylines
  6. NASA: The Moon
  7. APOD: 2019-02-12 Přelet letadla přes srpek Měsíce
  8. Wikipedia: Lens_flare
  9. APOD: 2019-10-14 Andromeda před Photoshopem
  10. APOD: 2004-12-07 Podivný pruh vyfotografovaný v Austrálii
  11. Youtu.be: ALULA Saudi Arabia - Faces of ALULA | Sony A7SIII Cinematic Travel
  12. Wikipedia: Saudi_Arabia
  13. Instagram.com: alqasmyi: شهاب وثريا ???? Meteor and Pleiades
  14. APOD: Search Results for "Pleiades"
  15. ESAHubble.org: _6_známými_jasnými_modrými_hvězdami_
  16. APOD: 2024-01-29 Plejády: Zaprášená Kuřátka
  17. NASA: Meteors and Meteorites

Štítky: Meteor, Plejády, Hvězdokupa


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »