K březnu roku 2026 známe ve Sluneční soustavě už přes 1000 měsíců. V tomto díle Lunární dílny provedeme jejich malou inventuru. Dozvíte se také, proč Merkur ani Venuše nemají žádný měsíc, zatímco u Jupiteru a Saturnu objevujeme stovky nových těles.
Měsíc máme nad hlavou celý život – a přesto jeho skutečnou tvář zná jen málokdo, včetně řady astronomů. V Lunární dílně si proto ukážeme, proč jsou snímky Měsíce ve filmech, klipech i na pohlednicích často chybné a jak se v nich naučit orientovat.
Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin.
Je Měsíc jen nudná koule na obloze? Omyl. Bez něj bychom možná jen tak nepochopili gravitaci, heliocentrický model ani Einsteinovu teorii relativity. Od lovců mamutů přes Galilea až po misi Apollo – Měsíc byl tichým hybatelem největších objevů v dějinách vědy.
Úplněk je nejjasnější fází Měsíce, kterou astronomové přímo nesnášejí. Hvězdy mizí v jeho oslnivém světle a měsíční povrch působí jako plochý a nezajímavý. Jenže zdání klame! V tomto videu se seznámíte s mnoha důvody, proč se i za úplňku vyplatí na Měsíc zamířit svůj dalekohled!
Máme léto — čas dovolených a prázdnin, kdy se mnozí z nás dostanou na místa daleko od civilizace. Na místa kde neruší světla pouličních lamp ani záře reklamních poutačů. A tak se může stát, že po hodně dlouhé době uvidíte noční oblohu plnou hvězd. Když se třeba z Prahy nebo Brna za bezměsíčné noci vydáte do Beskyd nebo na Šumavu, možná si pomyslíte, že úžasnější pohled na nebe už zažít nejde. Věřte mi, že jde. A právě na takové místo, které se nachází v chilské poušti Atacama, vás v tomto videu vezmu.
Proč k nám Měsíc natáčí stále stejnou polokouli? Jak vypadá odvrácená strana Měsíce? Kdy jsme poprvé získali její první záběry? O čem je slavná deska The Dark Side Of The Moon od Pink Floyd? Jaká tajemství před námi odvrácená strana Měsíce ještě ukrývá?
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.
Nejspíš byste museli žít na Marsu, abyste o superúplňcích ještě neslyšeli. I když tyto úplňky mají s astronomií, natož s geologií, pramálo společného, v tomto videu se na ně podíváme pořádně zblízka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
