Proč obloha září jako obří opakující se duha? Světélkováním vzduchu. Vzduch září neustále, ale obvykle je těžké to vidět. Poruchy, například blížící se bouře, však mohou způsobit znatelné zvlnění zemské atmosféry. Tyto gravitační vlny jsou kmitáním vzduchu, které je analogické vlnám, které...
Proč by měla obloha svítit jako obrovská opakující se duha? Díky světélkování vzduchu. Světélkování vzduchu je vždycky, ale obyčejně je těžké to uvidět. Ovšem porucha, třeba blížící se bouře, může způsobit znatelné zvlnění v zemské atmosféře. Takové hustotní vlny jsou oscilacemi vzduchu analogickými...
Proč celá obloha září jako obrovská opakující se duha? Světélkování vzduchu. Vzduch nyní vždycky světélkuje, ale je obtížné to vidět. Porucha, jako je blížící se bouře, může způsobit znatelné vlnění v zemské atmosféře. Tyto atmosférické hustotní gravitační vlny jsou oscilacemi...
Proč obloha září jako obří opakující se duha? Světélkováním vzduchu. Vzduch září neustále, ale obvykle je těžké to vidět. Poruchy, například blížící se bouře, však mohou způsobit znatelné zvlnění zemské atmosféry. Tyto gravitační vlny jsou kmitáním vzduchu, které je analogické vlnám, které...
Proč by měla obloha svítit jako obrovská opakující se duha? Díky světélkování vzduchu. Světélkování vzduchu je vždycky, ale obyčejně je těžké to uvidět. Ovšem porucha, třeba blížící se bouře, může způsobit znatelné zvlnění v zemské atmosféře. Takové hustotní vlny jsou oscilacemi vzduchu analogickými...
Proč celá obloha září jako obrovská opakující se duha? Světélkování vzduchu. Vzduch nyní vždycky světélkuje, ale je obtížné to vidět. Porucha, jako je blížící se bouře, může způsobit znatelné vlnění v zemské atmosféře. Tyto atmosférické hustotní gravitační vlny jsou oscilacemi...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
