Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země často dostávají jména květů nebo hmyzu, takže NGC 6302 s obrovským rozpětím křídel 3 světelné roky není výjimkou. Planetární mlhovina má centrální hvězdu s odhadovanou povrchovou teplotou přibližně 250 000 °C se mění na bílého trpaslíka,...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují podle květin nebo hmyzu. I při rozpětí křídel přes 3 světelné roky, není NGC 6302 vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny se při odhadované teplotě povrchu asi 250 000 °C stala příliš horkou a...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 s rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny s odhadovanou povrchovou teplotou kolem 250 000 stupňů Celsia se stala výjmečně...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na noční obloze planety Země často dostávají jména květů nebo hmyzu, takže NGC 6302 s obrovským rozpětím křídel 3 světelné roky není výjimkou. Planetární mlhovina má centrální hvězdu s odhadovanou povrchovou teplotou přibližně 250 000 °C se mění na bílého trpaslíka,...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují podle květin nebo hmyzu. I při rozpětí křídel přes 3 světelné roky, není NGC 6302 vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny se při odhadované teplotě povrchu asi 250 000 °C stala příliš horkou a...
Jasné hvězdokupy a mlhoviny na pozemské obloze se často jmenují po květinách nebo po hmyzu. NGC 6302 s rozpětím křídel přes 3 světelné roky není vyjímkou. Umírající centrální hvězda této planetární mlhoviny s odhadovanou povrchovou teplotou kolem 250 000 stupňů Celsia se stala výjmečně...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
