Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB 1 je rozpínající se plynný obal, který zůstal po explozi hmotné hvězdy v souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v blízkosti jádra došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak pomocí jaderné...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, který zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v jádru došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak prostřednictvím jaderné...
Co dodává energii této neobvyklé mlhovině? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, která zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasijopeji (Cassiopeia) před 10 000 lety. Hvězda nejspíš vybuchla po vyčerpání prvků ve svém jádře, které ji při nukleární fúzi vzniklým tlakem...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB 1 je rozpínající se plynný obal, který zůstal po explozi hmotné hvězdy v souhvězdí Kassiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v blízkosti jádra došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak pomocí jaderné...
Co pohání tuto neobvyklou mlhovinu? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, který zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) před asi 10 000 lety. Hvězda pravděpodobně vybuchla, když jí v jádru došly prvky, které vytvářely stabilizující tlak prostřednictvím jaderné...
Co dodává energii této neobvyklé mlhovině? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, která zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasijopeji (Cassiopeia) před 10 000 lety. Hvězda nejspíš vybuchla po vyčerpání prvků ve svém jádře, které ji při nukleární fúzi vzniklým tlakem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
