Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Co vytváří barvy Saturnu? Snímek Saturnu jen mírně přehání to, co by viděl člověk, kdyby se vznášel v blízkosti tohoto obřího světa s prstenci. Snímek pořídila v roce 2005 kosmická sonda Cassini, která v letech 2004 až 2017 Saturn obíhala. Majestátní prstence Saturnu se zde jeví pouze jako zakřivená...
Bojují na nebeském oltáři draci? I když to tak může vypadat, tito draci jsou iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188, která je domovem zářících oblaků, se nachází asi 4000 světelných roků daleko, poblíž okraje velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných vlnových...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
