Chytí někdy pavouk mouchu? Ne, pokud jsou oba velkou emisní mlhovinou v souhvězdí Vozky (Auriga). Oblak plynu ve tvaru pavouka uprostřed snímku je ve skutečnosti emisní mlhovina s označením IC 417, zatímco menší oblak ve tvaru mouchy vlevo nese označení NGC 1931 a je emisní i reflexní...
Dokáže někdy pavouk chytit mouchu? Ne, pokud se jedná o velké emisní mlhoviny v souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno plynu ve tvaru pavouka vlevo je ve skutečnosti emisní mlhovina IC 417 a menší mračno ve tvaru mouchy vpravo je NGC 1931 a jedná se o emisní i reflexní mlhovinu. Obě mlhoviny...
Zdá se, že tato nádherná spirální galaxie má více než jen obvyklý podíl jasných emisních mlhovin. Tento obraz kombinovaný z úzkopásmových a širokopásmových dat je nádherným kompozitním obrazem, který sleduje červené emisní mlhoviny, hvězdotvorné HII oblasti, které se vyskytují podél z jádra se...
Chytí někdy pavouk mouchu? Ne, pokud jsou oba velkou emisní mlhovinou v souhvězdí Vozky (Auriga). Oblak plynu ve tvaru pavouka uprostřed snímku je ve skutečnosti emisní mlhovina s označením IC 417, zatímco menší oblak ve tvaru mouchy vlevo nese označení NGC 1931 a je emisní i reflexní...
Dokáže někdy pavouk chytit mouchu? Ne, pokud se jedná o velké emisní mlhoviny v souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno plynu ve tvaru pavouka vlevo je ve skutečnosti emisní mlhovina IC 417 a menší mračno ve tvaru mouchy vpravo je NGC 1931 a jedná se o emisní i reflexní mlhovinu. Obě mlhoviny...
Zdá se, že tato nádherná spirální galaxie má více než jen obvyklý podíl jasných emisních mlhovin. Tento obraz kombinovaný z úzkopásmových a širokopásmových dat je nádherným kompozitním obrazem, který sleduje červené emisní mlhoviny, hvězdotvorné HII oblasti, které se vyskytují podél z jádra se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
