Co se děje za těmi domy? Na snímku nahoře není polární záře, ale blízké světelné sloupy, místní úkaz, který se může zdát jako vzdálený. Na většině míst na Zemi může pozorovatel uvidět sluneční sloup, sloupec světla, které zdánlivě stoupá ze Slunce, který je způsoben ledovými...
Při druhém částečném zatmění Slunce 1. června byl stín novu vržen na zemi půlnočního slunce. Snímek této geocentrické nebeské události nad Arktickým kruhem byl pořízen kolem půlnoci z vrcholu Kaunispää v Laponsku v severním Finsku. Místní sobi mohli pozorovat jak se Měsíc se Sluncem na...
Co se děje za těmi domy? Na snímku nahoře není polární záře, ale blízké světelné sloupy, místní úkaz, který se může zdát jako vzdálený. Na většině míst na Zemi může pozorovatel uvidět sluneční sloup, sloupec světla, které zdánlivě stoupá ze Slunce, který je způsoben ledovými...
Při druhém částečném zatmění Slunce 1. června byl stín novu vržen na zemi půlnočního slunce. Snímek této geocentrické nebeské události nad Arktickým kruhem byl pořízen kolem půlnoci z vrcholu Kaunispää v Laponsku v severním Finsku. Místní sobi mohli pozorovat jak se Měsíc se Sluncem na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
