Někomu tato mlhovina připomíná hlavu ryby. Ve skutečnosti však tento barevný vesmírný portrét představuje zářící plyn a neprůhledná oblaka prachu v hvězdotvorné oblasti IC 1795 v severním souhvězdí Kasiopeje. Barvy mlhoviny vznikly mapováním úzké emise atomů kyslíku, vodíku a síry do modré, zelené...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Někomu tato mlhovina připomíná rybí hlavu. Ve skutečnosti je ovšem na tomto barevném kosmickém portrétu vidět mračna zářícího plynu a neprostupného prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Barvy mlhoviny vznikly namapováním Hubblovy palety...
Někomu tato mlhovina připomíná hlavu ryby. Ve skutečnosti však tento barevný vesmírný portrét představuje zářící plyn a neprůhledná oblaka prachu v hvězdotvorné oblasti IC 1795 v severním souhvězdí Kasiopeje. Barvy mlhoviny vznikly mapováním úzké emise atomů kyslíku, vodíku a síry do modré, zelené...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Někomu tato mlhovina připomíná rybí hlavu. Ve skutečnosti je ovšem na tomto barevném kosmickém portrétu vidět mračna zářícího plynu a neprostupného prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Barvy mlhoviny vznikly namapováním Hubblovy palety...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
