Při 872. solu (pozemské datum 3.srpna) mise pořídil vrtulníček Ingenuity při svém 54. letu nad povrchem Rudé planety tento ostrý snímek. Při letu se marťanský vrtulníček vznášel asi 5 metrů nad dnem kráteru Jezero. V zorném poli kamery přes levý a pravý okraj vyčnívají konce přistávacích nohou...
Tento ostrý snímek pořídil 25. dubna vrtulníček Ingenuity při letu ve výši 5 metrů. Jeho barevná kamera se při svém druhém letu nad povrchem Marsu ohlédla zpátky k současné základně Ingenuity na Poli bratří Wrightů a k Místu přistání Octavie E. Butlerové, které vyznačují stopy roveru Perseverance v...
Při 872. solu (pozemské datum 3.srpna) mise pořídil vrtulníček Ingenuity při svém 54. letu nad povrchem Rudé planety tento ostrý snímek. Při letu se marťanský vrtulníček vznášel asi 5 metrů nad dnem kráteru Jezero. V zorném poli kamery přes levý a pravý okraj vyčnívají konce přistávacích nohou...
Tento ostrý snímek pořídil 25. dubna vrtulníček Ingenuity při letu ve výši 5 metrů. Jeho barevná kamera se při svém druhém letu nad povrchem Marsu ohlédla zpátky k současné základně Ingenuity na Poli bratří Wrightů a k Místu přistání Octavie E. Butlerové, které vyznačují stopy roveru Perseverance v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
