Jaký je to divný svět? Na obrázku nahoře není žádný skutečný svět, ale spíše čistě matematická vizualizace zobecněného fraktálu ve třech rozměrech. Klasické fraktální diagramy se typicky vážou ke dvěma rozměrům a v rovině komplexních čísel vykreslují oblasti, kde diverguje iterativní...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Jaký je to divný svět? Na obrázku nahoře není žádný skutečný svět, ale spíše čistě matematická vizualizace zobecněného fraktálu ve třech rozměrech. Klasické fraktální diagramy se typicky vážou ke dvěma rozměrům a v rovině komplexních čísel vykreslují oblasti, kde diverguje iterativní...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
