Jaký je to divný svět? Na obrázku nahoře není žádný skutečný svět, ale spíše čistě matematická vizualizace zobecněného fraktálu ve třech rozměrech. Klasické fraktální diagramy se typicky vážou ke dvěma rozměrům a v rovině komplexních čísel vykreslují oblasti, kde diverguje iterativní...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Jaký je to divný svět? Na obrázku nahoře není žádný skutečný svět, ale spíše čistě matematická vizualizace zobecněného fraktálu ve třech rozměrech. Klasické fraktální diagramy se typicky vážou ke dvěma rozměrům a v rovině komplexních čísel vykreslují oblasti, kde diverguje iterativní...
Náš vesmír je velmi prašným místem. Prach obvykle ukazuje svoji přítomnost blokováním světla vyzařovaného hvězdami či mlhovinami v jeho pozadí, občas vytvářejícím iluzi koňské hlavy či sombrera. Ovšem ve skutečnosti nikdo neví, jak typické zrno mezihvězdného prachu vypadá. Studiem toho, jak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
