Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Mlhovina Koňská hlava je slavné temné značení na nebi označované též jako Barnard 33, zářez na pozadí svitu emisních mlhovin v tomto koutu oblohy. Asi pět světelných roků "vysoká" Koňská hlava se nachází zhruba 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orionu. V úrodném komplexu molekulárních mračen...
Tento velkolepý mezihvězdný prachový mrak opracovává hvězdný vítr a záření a náhodou tak vznikl tento rozpoznatelný tvar. Mlhovina se přiléhavě nazývá Koňská hlava a nachází se asi 1500 daleko v rozsáhlém komplexu mračen v Orionu. Asi pět světelných let "vysoký" tmavý mrak je katalogizovaný...
Hvězdnými větry a radiací tvářené vznešené mezihvězdné prachové mračno získalo svůj rozpoznatelný tvar náhodou. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je vzdálené asi 1500 světelných let a je ponořené v nesmírném komplexu mračen v Orionu. Tmavý mrak katalogizovaný jako Barnard 33...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
