Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů...
Tento asteroid má měsíc! Automatická kosmická sonda Galileo, určená k průzkumu jupiterovy soustavy, se při své dlouhé meziplanetární cestě k Jupiteru přiblížila a vyfotografovala dva asteroidy. U druhého vyfotografovaného asteroidu jménem Ida byl objeven měsíc, který se na tomto snímku z roku 1993...
Tento asteroid má měsíc! Automatická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterovu soustavu, se na své dlouhé cestě k Jupiteru přiblížila ke dvěma asteroidům a vyfotografovala je. U druhého vyfotografovaného asteroidu Ida se zjistilo, že má měsíc, který se na tomto obrázku jeví jako...
Tato planetka má měsíc! Robotická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterův systém, se přiblížila a fotografovala dva asteroidy během své dlouhé cesty k Jupiteru. U druhého fotografovaného asteroidu, u Idy byl objeven měsíc, který se jeví jako malá tečka napravo od Idy na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů...
Tento asteroid má měsíc! Automatická kosmická sonda Galileo, určená k průzkumu jupiterovy soustavy, se při své dlouhé meziplanetární cestě k Jupiteru přiblížila a vyfotografovala dva asteroidy. U druhého vyfotografovaného asteroidu jménem Ida byl objeven měsíc, který se na tomto snímku z roku 1993...
Tento asteroid má měsíc! Automatická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterovu soustavu, se na své dlouhé cestě k Jupiteru přiblížila ke dvěma asteroidům a vyfotografovala je. U druhého vyfotografovaného asteroidu Ida se zjistilo, že má měsíc, který se na tomto obrázku jeví jako...
Tato planetka má měsíc! Robotická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterův systém, se přiblížila a fotografovala dva asteroidy během své dlouhé cesty k Jupiteru. U druhého fotografovaného asteroidu, u Idy byl objeven měsíc, který se jeví jako malá tečka napravo od Idy na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
