Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů...
Tento asteroid má měsíc! Automatická kosmická sonda Galileo, určená k průzkumu jupiterovy soustavy, se při své dlouhé meziplanetární cestě k Jupiteru přiblížila a vyfotografovala dva asteroidy. U druhého vyfotografovaného asteroidu jménem Ida byl objeven měsíc, který se na tomto snímku z roku 1993...
Tento asteroid má měsíc! Automatická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterovu soustavu, se na své dlouhé cestě k Jupiteru přiblížila ke dvěma asteroidům a vyfotografovala je. U druhého vyfotografovaného asteroidu Ida se zjistilo, že má měsíc, který se na tomto obrázku jeví jako...
Tato planetka má měsíc! Robotická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterův systém, se přiblížila a fotografovala dva asteroidy během své dlouhé cesty k Jupiteru. U druhého fotografovaného asteroidu, u Idy byl objeven měsíc, který se jeví jako malá tečka napravo od Idy na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 8. do 3. 9. 2023. Měsíc bude v úplňku a zároveň bude blízko Zemi, hovoříme tedy o „modrém úplňku“ a navíc superúplňku. Saturn je vidět celou noc. Později vychází také jasný Jupiter. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragján indické mise Čandraján-3...
Tato planetka má měsíc. Kosmická sonda Galileo na své dlouhé meziplanetární pouti k Jupiteru se v roce 1993 setkala s dvěma planetkami a vyfotografovala je. U druhé fotografované planetky 243 Ida nečekaně zjistila, že má měsíc. Měsíček Daktyl, má průměr jen asi 1,6 kilometru a na dobře...
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Pokračuje večerní přehlídka planet – Venuše, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Aktivita Slunce je velmi nízká, ale objevily se větší skvrny. Nad ránem je vidět Merkur. Rok 2018 je rekordní v počtu startů...
Tento asteroid má měsíc! Automatická kosmická sonda Galileo, určená k průzkumu jupiterovy soustavy, se při své dlouhé meziplanetární cestě k Jupiteru přiblížila a vyfotografovala dva asteroidy. U druhého vyfotografovaného asteroidu jménem Ida byl objeven měsíc, který se na tomto snímku z roku 1993...
Tento asteroid má měsíc! Automatická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterovu soustavu, se na své dlouhé cestě k Jupiteru přiblížila ke dvěma asteroidům a vyfotografovala je. U druhého vyfotografovaného asteroidu Ida se zjistilo, že má měsíc, který se na tomto obrázku jeví jako...
Tato planetka má měsíc! Robotická sonda Galileo, která nyní zkoumá jupiterův systém, se přiblížila a fotografovala dva asteroidy během své dlouhé cesty k Jupiteru. U druhého fotografovaného asteroidu, u Idy byl objeven měsíc, který se jeví jako malá tečka napravo od Idy na tomto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
