Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevuje, že vesmír je v každé zkoumané proporci vždycky velice odlišný. Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná. V nám bližších měřítcích, pro člověka malá skleněná...
Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevuje, že vesmír je v každé zkoumané proporci vždycky velice odlišný. For example, so far as we know, every tiny proton is Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná....
Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevilo, že vesmír je v jiných proporcích ve kterých se zkoumal vždy velice jiný. Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná. V nám bližších měřítcích, pro člověka malá...
Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevuje, že vesmír je v každé zkoumané proporci vždycky velice odlišný. Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná. V nám bližších měřítcích, pro člověka malá skleněná...
Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevuje, že vesmír je v každé zkoumané proporci vždycky velice odlišný. For example, so far as we know, every tiny proton is Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná....
Jak vypadá vesmír v malých měřítcích? A ve velkých? Lidstvo objevilo, že vesmír je v jiných proporcích ve kterých se zkoumal vždy velice jiný. Například, jak doposud víme, každý maličký proton je úplně stejný, ale každá velká galaxie je jiná. V nám bližších měřítcích, pro člověka malá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
