Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Pro družicový gama dalekohled je Země nejjasnějším zdrojem gama paprsků, nejenergetičtější formy světla. Gama paprsky ze Země pocházejí od vysokoenergetických částic, kosmických parsků z vesmíru, které narážejí do atmosféry. Zatímco tato interakce s atmosférou brání škodlivému záření...
Fermiho kosmický gama dalekohled oběhne Zemi každých 95 minut a zkoumá vesmír v extrémních energiích. Už podle návrhu Fermi míří na svých obězích střídavě na sever a potom na jih, aby mohl se svým dalekohledem LAT (Large Area Telescope) vykonat přehlídku oblohy. Družice také rotuje tak, aby...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
