Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Proč je tak mnoho měsíčních zemětřesení? Nedávné opakované analýzy dat ze seismometrů, které na Měsíci zanechaly výpravy Apolla po svém přistání ukázaly, že překvapivý počet měsíčních zemětřesení nastává do 30 kilometrů pod povrchem. Mezi lety 1972 až 1977 bylo v datech detekováno 28...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
