Barevná mlhovina NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze leží mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. Mlhovina NGC 1579 měří asi 3 světelné roky, je asi 2100 světelných let daleko a podobně jako Trifid je příkladem kontrastu modrých a červených barev s...
Barvitá mlhovina NGC 1579 připomíná více známou mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze se nachází mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. NGC 1579 je ve vzdálenosti asi 2100 světelných let, měří 3 světelné roky a je podobně jako Trifid vykreslena v kontrastních modrých a červených...
Barevná NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale nachází se na pozemské obloze mnohem severněji a to v souhvězdí hrdiny Persea. NGC 1579 ve vzdálenosti 2100 světelných let má napříč 3 světelné roky a je okouzlující studií barev. Stejně jako Trifid je NGC 1579 prašnou hvězdotvornou...
Barevná mlhovina NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze leží mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. Mlhovina NGC 1579 měří asi 3 světelné roky, je asi 2100 světelných let daleko a podobně jako Trifid je příkladem kontrastu modrých a červených barev s...
Barvitá mlhovina NGC 1579 připomíná více známou mlhovinu Trifid, ale na pozemské obloze se nachází mnohem severněji v hrdinském souhvězdí Perseus. NGC 1579 je ve vzdálenosti asi 2100 světelných let, měří 3 světelné roky a je podobně jako Trifid vykreslena v kontrastních modrých a červených...
Barevná NGC 1579 připomíná známější mlhovinu Trifid, ale nachází se na pozemské obloze mnohem severněji a to v souhvězdí hrdiny Persea. NGC 1579 ve vzdálenosti 2100 světelných let má napříč 3 světelné roky a je okouzlující studií barev. Stejně jako Trifid je NGC 1579 prašnou hvězdotvornou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
