Růžicová mlhovina NGC 2237 není jediným vesmírným oblakem plynu a prachu, který vyvolává představu květů, ale je pravděpodobně nejznámější. Na okraji velkého molekulárního oblaku v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného asi 5 000 světelných roků, jsou okvětní lístky této vesmírné růže vlastně...
Růžicová mlhovina, NGC 2237, není jenom mračno plynu a prachu, které vyvolává představu obrazu květin, ale je jednou z nejslavnějších mlhovin. Okvětní lístky této kosmické růže jsou ve skutečnosti porodnice hvězd na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci ve vzdálenosti asi 5000...
Růžicová mlhovina NGC 2237 není jediným vesmírným oblakem plynu a prachu, který vyvolává představu květů, ale je pravděpodobně nejznámější. Na okraji velkého molekulárního oblaku v Jednorožci (Monoceros), vzdáleného asi 5 000 světelných roků, jsou okvětní lístky této vesmírné růže vlastně...
Růžicová mlhovina, NGC 2237, není jenom mračno plynu a prachu, které vyvolává představu obrazu květin, ale je jednou z nejslavnějších mlhovin. Okvětní lístky této kosmické růže jsou ve skutečnosti porodnice hvězd na okraji velkého molekulárního mračna v Jednorožci ve vzdálenosti asi 5000...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
