Jak mohla kulatá hvězda vytvořit čtveratou mlhovinu? Nikdo pořádně neví. Ve středu mlhoviny Červený čtverec je kulatá hvězda známá jako MWC 922 a je pravděpodobně součástí vícenásobného hvězdného systému. Snímek kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mount Palomaru v Kalifornii a...
Co může způsobovat, že nějaká mlhovina vypadá jako čtverec? Nikdo pořádně neví. Systém žhavé hvězdy známý jako MWC 922 se ovšem zdá být ponořený do mlhoviny právě takového tvaru. Na obrázku je vidět kombinace infračervených expozic z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a...
Co může způsobit, aby mlhovina vypadala jako čtverec? Nikdo pořádně neví. Je patrné, že žhavá hvězdná soustava MWC 922 je uvnitř mlhoviny právě takového tvaru. Obrázek nahoře kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a z dalekohledu...
Jak mohla kulatá hvězda vytvořit čtveratou mlhovinu? Nikdo pořádně neví. Ve středu mlhoviny Červený čtverec je kulatá hvězda známá jako MWC 922 a je pravděpodobně součástí vícenásobného hvězdného systému. Snímek kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mount Palomaru v Kalifornii a...
Co může způsobovat, že nějaká mlhovina vypadá jako čtverec? Nikdo pořádně neví. Systém žhavé hvězdy známý jako MWC 922 se ovšem zdá být ponořený do mlhoviny právě takového tvaru. Na obrázku je vidět kombinace infračervených expozic z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a...
Co může způsobit, aby mlhovina vypadala jako čtverec? Nikdo pořádně neví. Je patrné, že žhavá hvězdná soustava MWC 922 je uvnitř mlhoviny právě takového tvaru. Obrázek nahoře kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mt. Palomaru v Kalifornii a z dalekohledu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
