Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Červený čtverec

Uznání a copyright: Peter Tuthill (Sydney U.) & James Lloyd (Cornell U.)

Jak mohla kulatá hvězda vytvořit čtveratou mlhovinu? Nikdo pořádně neví. Ve středu mlhoviny Červený čtverec je kulatá hvězda známá jako MWC 922 a je pravděpodobně součástí vícenásobného hvězdného systému. Snímek kombinuje infračervené expozice z Halova dalekohledu na Mount Palomaru v Kalifornii a z dalekohledu Keck-2 na hoře Mauna Kea na Havaji. Hlavní hypotéza o původu čtvercové mlhoviny praví, že centrální hvězda nebo hvězdy nějakým způsobem v průběhu pozdní vývojové fáze vyvrhly kužely plynu. V případě MWC 922 tyto kužely svírají téměř pravý úhel a jsou viditelné ze stran. Podpůrným důkazem pro hypotézu kuželů jsou radiální paprsky na snímku, které by mohly probíhat podél stěn kuželů. Vědci spekulují, že by kužely při pohledu z jiného úhlu vypadaly podobně jako gigantické prstence supernovy 1987A, což by mohlo ukazovat na to, že hvězda v MWC 922 může jednoho dne sama podobně explodovat jako supernova.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Red_Square_Nebula
  2. NASA: Ask an Astrophysicist - Binary Star Systems
  3. Usyd.edu.au: The Red Square
  4. NASA: Infrared Waves
  5. CalTech.edu: The 200-inch (5.1-meter) Hale Telescope
  6. CalTech.edu: Palomar Observatory
  7. Wikipedia: California
  8. APOD: 1997-12-27 Keck: The Largest Optical Telescopes
  9. APOD: 2005-07-04 Panoráma z Mauna Kea
  10. Wikipedia: Hawaii
  11. APOD: 2017-01-08 IC 4406: Zdánlivě čtveratá mlhovina
  12. NASA: Stars
  13. Youtube.com: The Process of Triggered Star Formation
  14. Harvard.edu: A rotating fast bipolar wind and disk system around the B[e]-type star MWC 922
  15. Wikipedia: Right_angle
  16. Wolfram.com: Cone
  17. BoredPanda.com: Foto: Kočička v ochranném kuželu psa :-)
  18. APOD: 2013-05-21 Mlhovina Červený obdélník z Hubbla
  19. APOD: 2007-01-07 Tajemné prstence supernovy 1987A
  20. NASA: Supernova

Štítky: Red Square Nebula, Bipolar nebula


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »